Archív autora

Nenávistnými projevy to začíná, transporty do táborů smrti to končí

Holokaust, nevzhledná jizva na tváři lidstva. Kde se vzalo v lidech tolik nenávisti, aby se dopustilo takto odporných činů? Nezjevila se z čistajasna. Bujela a byla přiživována. Začalo to slovy a skončilo smrtí miliónů nevinných. Holokaust. Nevzhledná to jizva na tváři lidské civilizace. Na pokožce moderní lidské společnosti. Systematické vybíjení příslušníků jiných ras, národů či

Život

Život. Co je to?  A jak jej vlastně vnímáme? Je to snad jakýsi čas, který je nám vymezen na tomto světě počínaje narozením a konče smrtí, přičemž s našim odchodem vše zažité a poznané zaniká? Je to jen ten časový úsek, který prožíváme, cítíme, vnímáme a zažíváme? Neskutečný kratičký dar, jen vyprchá s našim posledním

Chodec

Člověk. Prý inteligentní tvor a nositel civilizace. Alespoň tak si ve svých očích stojí. Je tomu ale skutečně tak? Pokud je člověk skutečně civilizovaným a inteligentním tvorem, neměl by vším svým konáním směřovat ke zodpovědné správě světa, který je mu domovem. Bedlivě opečovávat půdu, aby nikdy neztratila na síle plodit životadárné plodiny. Chránit vody, které

Smrt – přirozená součást věčného koloběhu života

Smrt! Každého čeká. Jak ji však vnímat. Jak jí rozumět. A co po ni následuje? Jako by zde tato otázka byla odjakživa. Jako by si člověk nechtěl připustit absolutní konec všeho bytí, ačkoli nekonečno je mu stejně tak nepředstavitelné, jako věčná nicota. Snad každé náboženství hledá na tuto otázku odpověď. Nebo spíše útěchu. Křestané mají

Jako smítko unášené větrem

Nemá-li život lidí myslících být řetězem jednotlivých epizod – a takového života člověk jen poněkud myslivější a opravdovější prostě nesnese – musí být všecka práce myšlenková i praktická založena na jistém a pevném základě …. Život. Jaký je jeho smysl? Proč jsme tady? Pro co vlastně žijeme? A žijeme vůbec pro něco? Nebo jsme pouze

Jsme připraveni na přímou demokracii?

Přímá demokracie, přímá volba, odvolatelnost politiků, referendum – oblíbená témata mnohých politiků. Jsme však na něco takového připraveni? Jsme tak uvědomělí? Tak vzděláni? A máme opravdu všeobecný přehled? Přímá volba a všeobecná odvolatelnost politiků. Volba, při níž si národ všelidovým hlasováním vybere své zástupce. A pokud se mu jejich kroky pak nelíbí, můžou být kdykoli

Naučíme se někdy věcně a konstruktivně diskutovat?

Jako by se s naší schopností vnímat pojem „demokracie“ stalo něco zvráceného. Jako by si nikdo neuvědomoval její skutečný význam. Nejsme schopni přijímat jiné názory, diskutovat a hledat kompromisy. Osoby s odlišnými pohledy na věc odsuzujeme. Škatulkujeme. Většinová společnost by jim nejraději zavřela ústa. Vyhostila je ze země. S člověkem mající jiný názor bychom si