Archív autora

O svobodě

Člověk se rodí s potenciálem být myslící bytostí nadanou racionálním uvažováním a schopností činit samostatná rozhodnutí při reakci na rozmanité vnitřní i vnější podněty. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by nedisponoval svobodnou vůlí. Ve chvíli, kdy má člověk přirozeně možnost svobodně myslet a tedy i svobodně konat, bylo by nelogické, aby jej v tomto společnost nebo stát

Zpověď odcházejícího

Ležím zde v blízkosti svých nejbližších, a přesto se trápím. Veškeré pozemské starosti již mě opustily a zbylo jen závěrečné účtování. Účtování se sebou samým a svým životem. Lidé říkávají, že v životě chtějí něco dokázat, že po nich musí něco zůstat, že by chtěli být vzpomínáni, že chtějí být bohatí, aby si život užili nebo aby

Demokracie versus kapitalismus

Winston Churchill před několika dekádami pronesl, že liberální demokracie je značně nedokonalý systém, nikdo však ještě nedokázal vymyslet žádný lepší. Francis Fukuyama po rozpadu východního bloku hlásal konec dějin definovaných soubojem různých společenských ideologií, neboť jednoznačně zvítězil kapitalistický liberalismus. Naomi Klein vidí v globálním kapitalismu naopak riziko pro demokracii a tvrdí, že dané dva systémy jsou

Filozofie ducha aneb o (ne)smyslu života

Již po tisíciletí snaží se lidstvo odhaliti neprostupnou zástěru smyslu existence v domnění, že intence bytí musí existovat, neboť neschopnost najíti smyslu čehokoliv uvádí nás v nekonečnou depresi. V předpokladu popsatelnosti universa vytváříme sebeiracionálnější hypotézy jen proto, abychom zaplnili prázdno v našich rozpolcených duších vzniknuvší při konfrontaci s naší patetickou bezrozměrností. Neochotni připustit si deprimující nesmyslnost sebe samých snažíme se

Tyranie většiny

Jedním ze základních předpokladů fungování jakéhokoliv demokratického systému jsou princip majority a princip ochrany menšin. Jejich kouzlo spočívá v tom, že ani jeden nedokáže demokracii sám obsáhnout a definovat, ba naopak, neexistence druhého pólu může vést k výrazné deformaci tohoto jedinečného společenského systému. John Locke vysvětloval princip majority skrze fyzikální metaforu. Byl toho názoru, že těleso se

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část IV.

Vlastní volební systém Vycházeje z předchozích kapitol této práce, popíšu nyní samotný systém, jakým by se na základě výše uvedeného aktivního i pasivního volebního práva mohlo dosazovat kandidáty do funkcí. Dále uvádím základní charakteristické znaky mnou navrhovaného systému, z nichž o každém by se dalo pojednávat dosti rozsáhle. V této práci však již na tuto hlubší analýzu nezbylo

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část III.

Pasivní volební právo a role politických stran Význam politických stran V předchozí části textu jsem věnoval určitou pasáž kritice politických stran. Nyní je naopak budu obhajovat, protože nic není z principu pouze špatné nebo pouze dobré, a proto lze i u politických stran najít podstatná pozitiva. Politické strany například dokážou koncentrovat a sjednocovat vůli jednotlivých občanů tak,

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část II.

Kritéria aktivního volebního práva Část teoretická Chci-li vycházet z obojaké rovnosti, tedy rovnosti demokratické a zároveň rovnosti oligarchické, je potřeba nejprve stanovit základní kritéria těchto dvou rovností. Již na tomto místě mohu předpokládat, že chci-li využívat dvou odlišných typů rovnosti, budou stanovená kritéria dvě. Co se týče demokratického kritéria, zde neočekávám žádný problém. Neboť demokratickým kritériem

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část I.

Úvod a uvedení do problematiky Již delší dobu se mi v hlavě rodí určitá kritika demokratického systému. Zároveň však neustále tvrdím, demokracie při srovnání s jakýmkoliv jiným myslitelným společensko-politickým systémem obstojí, a tedy že stále platí Churchillův slavný výrok: „Liberální demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký znám. Až na to, že neexistuje žádný lepší.“ Tato

Proč lidská společnost potřebuje revoluci

Věřím, že po přečtení nadpisu mnoho čtenářů napadne, že uslyší další z mnoha iracionálních článků podporujících marxismus či jakoukoliv jeho odrůdu. Doufám, že tomu tak nebude. Neboť účelem následujícího textu není ani propaganda ani navádění ke společenské revoluci, ale spíše co nejserióznější popsání reálného stavu. Možná se ptáte, co mě k myšlence revoluce dovedlo a pokud čekáte