Archív autora

Nerušený život v české kotlince

V posledních měsících se nám před očima naskýtá vcelku žalostný pohled, a to zejména v souvislosti se stále palčivějším problémem rostoucího přílivu běženců, kteří míří do Evropy za lepším životem. Onu žalostnost však nevidím jen v médiích, které nám zprostředkovávají obrázky z italských a řeckých břehů. Vidím ji především v české společnosti, která doslova oplývá xenofobií – tedy strachem z

Přerozdělování uprchlíků: Racionální návrh Evropské komise?

 Úvod Celý globalizovaný svět v současnosti čelí největší uprchlické krizi od dob 2. světové války. Kolem vnějších hranic Evropské unie jich v dnešní době je na pětadvacet milionů, přičemž nejvíce z nich pochází ze Sýrie. To má za následek mimo jiné rapidně rostoucí počet žadatelů o azyl či jinou formu mezinárodních ochrany v EU. (europa.eu, 2015) V roce 2014

Rozhodování jednoho muže aneb velké nebezpečí do budoucna

(Upozornění redakce: Následující text vznikl pro časopis Přítomnost jakožto příspěvek do soutěže „Cena Přítomnosti“ a byl původně zveřejněn zde)  Hnutí Ano nám ukázalo, že společenská poptávka po nových stranách a hnutích založených spíše na autoritativním způsobu rozhodování roste. Zda je to pro naši zemi dobře je však silně na pováženou. Na české politické scéně můžeme v posledních

Globální občanství

Už to bude pěkných pár týdnů, kdy jsem narazil na prohlášení jednoho z našich předních politologů a zároveň předsedy Občanské demokratické strany, Petra Fialy, které se objevilo na jeho facebookové stránce a znělo takto: „Dnešní situace na Ukrajině – bez ohledu na to, zda se zprávy o vpádu ruských vojsk potvrdí – ukazuje mimořádné nebezpečí, které

Zkušenost z uprchlického centra v Belgii

Nedávno jsem sepsal úvahu nad tématem vzrůstajícího extremismu v Evropě. I když jsem nevěnoval všechny řádky této úvahy čistě tématu o přistěhovalectví, mnoho reakcí bylo směřováno právě k problematice migrace. Není se co divit, toto téma je v poslední době stále více slyšitelné, objevuje se stále více v rétorice politických stran (převážně těch radikálnějších) a tyto strany získávají čím

Extrémismus na vzestupu

Před pár lety jsem se zamýšlel nad nebezpečím vzrůstajícího extrémismu v Evropě a došel jsem k názoru, či jsem spíše doufal, že i přes jisté ukazatele, které stoupající extrémismus naznačovali, všechna nacionalistická, xenofobní, rasistická a extrémně pravicová rétorika postupně opět vymizí. V roce 2011 otřáslo světem vraždění norského radikála Breivika a v roce 2012 získala v řeckých parlamentních volbách neonacistická

Václav Havel a život v pravdě

Václav Havel je jednou z největších osobností naší historie druhé poloviny 20. století a hlavně přelomu tisíciletí. Jeho život je velice pestrý, plný nečekaných zvratů, myšlenkových pochodů a myšlenkových změn. Jeho život, či jeho myšlenkový vývoj, by se z laického hlediska dal vcelku dobře rozdělit na období před a po pádu totalitního režimu v Československu. Pokud budeme brát

Sto let od konce myšlenkového vývoje

28. července 1914 započala První světová válka. Bylo tomu tedy přesně sto let, kdy se Evropa vydala vstříc do té doby nejhrozivějšímu válečnému konfliktu. Příčin tohoto konfliktu bylo více, rozdělení dvou mocenských bloků je všeobecně známé. Hlavním motivem Trojspolku bylo rozšířit svou moc, získat kolonie mimo Evropu a možnost s nimi obchodovat. Chtěli se dostat na

Jak budu žít za dvacet let?

Velmi obtížné je odpovědět na tuto otázku, ale v mé eseji se o to alespoň pokusím. Tak tedy, jak budu žít za dvacet let? Za dvacet let bude rok dva tisíce třicet dva a mě bude třicet osm let, spousta času, říkám si nyní. Ale ono to není až tak úplně pravda. Čím je člověk starší,

Habermasova teorie strukturální přeměny veřejnosti a její přínos pro současnost

Vznik občanské společnosti a veřejné sféry podle Habermase Asi málokdo popsal natolik precizně a podrobně vznik a následnou přeměnu veřejnosti a veřejné sféry jako takové, jako to udělal Jürgen Habermas. Vznik občanské společnosti dává Habermas do souvislosti se vznikem moderního státu, časově tedy tento počátek vývoje můžeme zařadit někdy na přelom 16. – 17. století,