Archív autora

Proč lidé věří hoaxům?

To, proč jsou lidé ochotni věřit i těm největším nesmyslům, má co dělat s hlavně s tím, jak náš mozek vyhodnocuje informace. Jistě i vy jste se setkali s tím, že někdo z vašich známých či přátel, kterého jste do té doby považovali za rozumného člověka, začal přeposílat za vlasy přitažené zprávy sesbírané z obskurních

O kritičnosti a objevování objeveného

Racionalitu a nedejbože kritičnost totiž lidé používají jen občas, jen ve velmi specifických případech a za vhodných okolností. Navrch ještě obvykle jen proto, aby odhalili chyby v argumentaci protivníkově, nikoli vlastní. Z témat ještě nedávno tak okrajových jako Fake-News, dezinformace a šíření hoaxů se stala témata mainstreamová, na která běžně narazíte i v takových médiích,

O demokracii

Jen 37% středoškoláků považuje demokracii za nejlepší způsob vlády. Tedy alespoň podle průzkumu, provedeného pro organizaci Člověk v tísni. Takhle vypadá budoucnost? Konkrétně pouze 37% dotázaných souhlasilo s výrokem: „Demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády“. Naopak plná třetina středoškoláků se přihlásilo k výroku, znějícímu: „za určitých okolností může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický,“ sedmi procentům

Přijmi odpovědnost za podobu světa

Každý z nás se spolupodílí na podobě světa, ve kterém žijeme. A stejně tak jsme za něj i svým dílem spoluzodpovědní.  Položme si otázku, proč bychom se vlastně měli zabývat na první pohled tak vzdálenými a abstraktními pojmy, jakými jsou mediální gramotnost, racionalita a kritické myšlení? Což nám lidem nestačí jen starý dobrý selský rozum?

Emoce ruší racionalitu

V nedávné diskuzi v Budějovicích jsem si chtě nechtě musel zahrát na pesimistu a ďáblova advokáta. Mluvili jsme o dezinformacích a hoaxech, o tom, jak potřebná je mediální gramotnost, kritické myšlení a proč je dobré dávat si bacha na to, čemu na internetu uvěřit.  Jenže já si nemyslím, že si s pouhou znalostí postupů ( třeba jak média

Cold reading: Jak se stát věštcem?

Chcete-li zahájit svou kariéru v ezo byznysu, a jste-li připraveni nechat si platit od nešťastných lidí za to, že jim budete říkat, co chtějí slyšet, mám pro vás souhrn informací, které vám v obluzování druhých pomůžou. Dobrý věštec se neobejde bez empatie, pozorovacího talentu, pokročilých znalostí psychologie a řeči těla, musí působit sebejistě a důvěryhodně a

Tříštění společnosti: skupinová polarizace a zrození radikála

Proč internet usnadňuje radikalizaci? Rozdělují sociální sítě společnost? Kde se bere v diskuzích tolik agrese? A kdo jsou lidé, náchylní k extrémismu? „Skupinová polarizace neničí pouze diskuzi, schopnost rozumného kompromisu, rozhodnutí porot či soudní verdikty. Má potenciál rozšířit se do celospolečenské debaty, ohrozit demokracii a v nejextrémnějším důsledku také zabíjet,“ trefně vypočítává rizika polarizace ve

Esej o kritickém myšlení

Sázím na jedince, na každého z vás. Na nezávislou, individuální inteligenci, která může svobodně zkoumat i sebevětší pitomost. Hned na začátku je třeba říct, že dezinformace byly, jsou a budou nedílnou součástí internetového prostoru a je třeba se s tím smířit. Prostě proto, že internet je svobodným, neregulovaným prostorem a takovým by měl i zůstat.

Nesnesitelná lehkost poslušnosti

Když se uzavřete do názorového ghetta s lidmi, kteří se vzájemně budou utvrzovat ve správnosti svých názorů, odvede vás to od obrazu skutečného světa snadněji a spolehlivěji, než cokoli jiného. „Když mohou lidé svobodně dělat, cokoli chtějí, obvykle se vzájemně napodobují.“ Eric Hoffer, Rozvášněná mysl Naposledy jsem se věnoval tomu, jak snadno podléháme tlaku okolí. V několika

Za své populisty si můžeme sami

„Jako by se u nás dělalo málo politiky operující s vášněmi, jako by i u nás neplatilo za šikovnou politickou taktiku uvádět lidi ve stav rozčilení. Ať se to děje u nás nebo kdekoliv jinde, je to spoluvina proti duchu Evropy, spoluvina na tom politickém katastrofalismu“, napsal v roce 1934 Karel Čapek. Podle slov Theodora