Archív autora

Za své populisty si můžeme sami

„Jako by se u nás dělalo málo politiky operující s vášněmi, jako by i u nás neplatilo za šikovnou politickou taktiku uvádět lidi ve stav rozčilení. Ať se to děje u nás nebo kdekoliv jinde, je to spoluvina proti duchu Evropy, spoluvina na tom politickém katastrofalismu“, napsal v roce 1934 Karel Čapek. Podle slov Theodora

Tři břity proti absurditě

Jak se vyznat ve světě plném lží a absurdit? Proč je lež pravděpodobnější než zázrak a proč bývá vrahem manžel? A jak nám s tím mohou pomoci trpaslíci? Možná že i vy jste se setkali s někým, kdo byl skálopevně přesvědčen o tom, že letadla za sebou nezanechávají kondenzační čáry, ale chemickou sprchu, kterou se

Hitler a továrna na souhlas: Proč podléháme propagandě?

My, nebo oni. To je oč tu běží. Oni jsou samozřejmě zlí. A to, co je zlo a proti komu je třeba bojovat, lidem vždy ochotně vysvětlí propaganda. Asi bychom nenašli člověka, který nikdy neslyšel o druhé světové válce, nacismu a holokaustu. Možná, že po těch téměř sedmdesáti letech považujeme tyto události jen za zaprášenou

Argumentační fauly: Jak nenaletět na řečnické triky

Argumentační fauly, klamy a řečnické triky jsou hojně využívanou technikou využívané v manipulaci a propagandě všeho druhu. Jejich cílem přitom není vedení dialogu, nýbrž porážka oponenta. Základní obranou proti je rozpoznání argumentačních podpásovek. Ačkoli je čas od času používáme všichni, jejich nadlimitní výskyt v textu či diskuzi je dobrým signálem, který by nás měl minimálně varovat před

Sluníčka? Xenofobové? Úvaha o možnostech dialogu

Nemáte také pocit, jako by se hlavní témata veřejné debaty – tedy témata koncentrovaná kolem tzv. uprchlické krize a islámu zacyklila v důsledně názorově oddělených a ostře střežených rezervacích? Nemyslíte si, že taková separace názorových skupin nám – tedy české společnosti – škodí tím víc, čím hlubší mezi sebou hloubíme příkopy? Pobývat v názorových ghettech je

Propaganda: Hra o mysl lidí

Všichni slušní, svobodu milující a rozumně smýšlející občané myslí na budoucnost země a v uprchlické otázce mají jasno! Ať už ve vás vzbudila tato úvodní věta jakýkoli pocit, zkuste se nad ní zamyslet znovu. Je bezesporu manipulativní a místo logické argumentace využívá citově zabarvený klam. Povšimněte si také, že neobsahuje žádný jasný konkrétní závěr a

Thomasův teorém: Proč naše předpovědi mění svět

Pokud si myslíte, že poplašné zprávy a „zaručené“ předpovědi jsou jen nerealistickým klevetěním, máte pravdu. To ovšem platí jen do té doby, dokud jim neuvěří dostatečné množství lidí. Proč naše očekávání ovlivňují svět a lidi kolem nás tak, že nakonec naplní naše původní předpovědi? Větší problém než události samotné jsou jejich interpretace Obklopeni neodkladnou současností, vnímáme dnešní dobu

O Václavu Havlovi

18.12. 2015 to byly čtyři roky od úmrtí posledního československého a prvního českého prezidenta, Václava Havla. Mám dojem, že zatímco v mé generaci a generacích starších vzbuzuje toto jméno pocit úcty na straně jedné, či potřebu se proti němu vymezit na straně druhé, ty mladší nechává jeho jméno klidnými. Nevztahují se k němu příliš, neadorují jej a stejně tak se

Pod vlajkou strachu: Virtuální svět médií

Jednou z osvědčených a zároveň nejúčinnějších propagandistických metod je vzbuzování strachu. Z předchozích článků už víme, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy porazí složitou pravdu. Víme také, že propaganda se neobejde bez oslovení emocí a představivosti. Osvědčenou a zároveň jednou z nejúčinnějších metod zůstává vzbuzování strachu. Strach jako nástroj propagandy Klasická pravidla práce se strachem (Pratkanis a

Válečníci internetových diskuzí na vlně iracionality

I běžná internetová diskuze se snadno zvrhne v komunikační zákopovou válku, v níž už nejde o dialog, ale o vršení argumentačních podpásovek, urážek a nenávistných útoků.  Ze samotné definice slova „dialog“ vyplývá, že by se mělo jednat o rozhovor, který může vést k nalezení společného stanoviska, či alespoň vést k lepšímu, pravdě bližšímu názoru, než měli účastníci před