Blahobyt

Žijeme v nevídaném blahobytu.

Nepříjemné zážitky či dokonce utrpení se člověk po čase snaží vytěsnit a zašlapat kamsi hluboko, kam se běžně nedostane a nedívá. Děje se tak s osobní minulostí, ale i dějinami. Tato skutečnost člověku pomáhá zapomenout, znovu se nadechnout a žít. Bohužel zapomínání a pohled zaměřený především na budoucnost způsobí, že si lidstvo prožilo tytéž hrůzné okamžiky rovnou několikrát. O to větší tragédií je, že když už se člověk podívá do minulosti, vidí jen staré dobré časy. „Když my jsme byli mladí, tak se tohle nestávalo.“ Kolikrát jsme tuto větu slyšeli od našich dědů, rodičů, a pozor i od třicátníků. Společné pro všechny je, že zapomněli a nevidí objektivní skutečnost, že dnes se na světě a v Evropě obzvlášť žije nejlehčeji v dějinách celého lidstva.

Nikdy nebylo jednodušší, levnější a méně pracné opatřit si potravu.

V pravěku byl téměř celý lidský potenciál využit na shánění potravy a leckdy se stalo, že pračlověk zvěř neulovil a půlka tlupy umřela hlady.

Starověké civilizace na tom byly s jídlem o něco lépe. Nebyly odkázány na nejistou migraci zvěře, ale vymyslely zemědělství a usadily se. Pokud však nepřišla povodeň s životodárným bahnem, umřely desetitisíce lidí a zbytek trpěl hladomorem. Lidé v té době mohli více času věnovat jiným činnostem než opatřování potravy a na svět se dostává umění, literatura, velké stavby, náboženství a prvopočátky toho, co z nás dělá civilizované lidi.

Starověké Řecko a Řím jsou velkým dokladem nepoučitelnosti lidí. Vždy mě svírá lítost, když si uvědomím, že v této době dosáhla inteligence a kultura lidí velmi vysoké úrovně jen proto, aby ji panovačnost a mocichtivost vládců svrhla do doby středověkého temna. Nicméně zemědělství, hospodářství, plánování, výstavba měst s kanalizací přineslo ovoce v podobě vyššího věku dožití a celkově méně životních utrpení.

Doba středověkého temna je první velká sestupná tendence v dějinách. Po úpadku Říše římské (5. stol) se vracíme do boje o potravu. Smutné však je, že toto strádání není způsobeno klimatem nebo nedostatečným potenciálem lidí, ale právě represí migrujících skupin lidí, mluvíme zde o stěhování národů.

Následuje ranný středověk a nástup feudalismu, což také nebylo to pravé ořechové. Vlastníkem prakticky všeho byla silou vládnoucí vrstva, pro kterou museli ostatní pracovat. Vládcové soustředí nadbytek, který jsou poddaní schopni vyprodukovat na vojenské účely, sakrální stavby a buduje se a buduje. Do tehdejších útrap lidí přes války, hlad či zlovolnost feudálů zahrňme také inkvizice, které ve své době velmi postihly i české země. Navzdory všem příkořím se člověk pomalými kroky přibližuje k lepším zítřkům i katastrofám nevídaných rozměrů.

Počátky novověku naznačovaly, že už už se mince obrací a bude na světě veseleji. Doba velkých objevů poskytla více prostoru pro lidi, ovšem také více konfliktů mezi původními obyvateli i soupeřícími mocnostmi starého světa. Španělé vyhladili celou civilizaci a vrcholí největší zvěrstvo, které Člověk rozumný páchal, totiž otroctví. Konflikty a války byly takřka na denním pořádku. Přes všechna neštěstí, která se děla, se však lepší životní standart projevoval především nárůstem populace. Byly učiněny první kroky k lékařství, popsány první přírodní zákony a vymyšleny první stroje.

Moderní dějiny nezačaly zrovna nejlépe, vlastně odstartovaly nejhůře jak mohly. Největší válečný konflikt v historii si vyžádal 9 milionů mrtvých. Poválečná hořkost a nenávist vytvořili úrodnou půdu pro katastrofu všech katastrof – II. Světovou válku. Avšak od 50. let jde životní úroveň geometricky nahoru. Jistě ne ve všech částech světa, ale v Evropě končí období nedostatku jídla, na západě bují opravdová svoboda, na kterou my budeme ještě 40 let čekat.

Zamysleme se, jestli existovala opravdu doba, za kterou bychom měnili? Urazili jsme ohromný kus cesty, vykoupený 100 milardama životů našich předků. Dnes stačí pracovat jen pár hodin a máte potravu na několik dní, máme lékařskou péči, každá rodina vlastní auto, mobil používají děti na základní škole, počítače a internet jsou samozřejmostí, letní a zimní dovolená, levné pivo! Dnešní blahobyt nemá srovnání na historické a konkrétně pro ČR ani v geografické rovině! Ano, dovolím si tvrdit, že speciálně Česká republika patří mezi země, ve kterých je snadné žít.

Bohužel většina lidí si výše zmíněné skutečnosti neuvědomuje, nechce si vzpomenout na totalitu před rokem 89, zapomíná na válečná utrpení a raději se zajímají jen o to, co by mohli mít, kdyby ten či onen politik nekradl. Ze svého blahobytu vykřikují, že by mohli mít ještě větší blahobyt. Měli bychom se snažit budovat lepší svět, ale musíme vždy začít u sebe. Vyjdi dnes ven a na každého se usměj, to je konkrétní krok jak budovat lepší svět.

Komentář

  1. Od Martin Koloušek

    Odpovědět

    • Od Milan Salaš

      Odpovědět

  2. Od Karel Čermák

    Odpovědět

    • Od Milan Salaš

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *