Filozofie Archív

O smrti

Zdravím vás priatelia. Poďme sa porozprávať o smrti. Miestami smutné, miestami radostné. „Zdá sa mi, že idea osobného boha je antropologický koncept, ktorý nemôžem brať vážne. Takisto si neviem predstaviť nejakú vôľu alebo cieľ mimo ľudskej sféry… Veda bola obvinená z podrývania morálky, ale toto obvinenie je nespravodlivé. Ľudské etické správanie by malo byť založené na pochopení,

Auguste Comte byl blázen: Úvod do fenomenologie

Slovo úvodem Věda a filozofie. Dva zdánlivě nesouměřitelné okruhy zabývající se ovšem podobným problémem. Problémem odvěké lidské vlastnosti pátrat po tom, kdo jsme, jak je možné, že zde vůbec jsme, odkud pocházíme a jakým způsobem je možné vysvětlit universum, ke kterému se jako uvědomělé lidské bytosti vztahujeme. Jedná se o vlastnost prvotního lidského údivu nad

Zrcadla prázdného světa

Není jistě náhoda, že nemalou mezinárodní pozornost a uznání kritiků vyvolala v uplynulém roce hned dvě umělecká díla, která se zaměřila na oslavu lidské bezvýznamnosti: film italského režiséra Paola Sorrentina Velká nádhera a poslední román Milan Kundery Svátek bezvýznamnosti. Sorrentino vykresluje pocit bezvýznamnosti jako jistou formu moudrosti, kterou svým smířením s plynutím času a „marností

Nastavit druhou tvář

Jsou místa v evangeliích, která jsou pro mne tvrdým oříškem. Například tato Ježíšova věta: „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť.” (Mt 5,39 – 40). Tato věta, vytržená z kontextu, může vést k úvaze, že po nás

Proč bychom měli i nadále studovat starou filozofii novoplatonismu?

Odpovědět na otázku o užitečnosti studia antického novoplatonismu v dnešní době není zcela jednoduché. Jeden by mohl tvrdit, že myšlenky novoplatonismu jsou zcela scestné a směřují úplně jiným směrem než moderní filozofie a především věda. Ono pro filozofii jako takovou je dnešní doba těžká. Vědecké poznání ji vytlačilo z mnoha pro ni dříve typických okruhů a děkuje

Ozvěny budoucnosti

S příchodem života do zsinalých hor, do syrových bloků kamení, jež trápily se od počátku věků nad nekonečnou samotou a mlčenlivostí, svět potemněl. Obohacen o vůli odlišnou samovolných přírodních procesů, které v cyklech až k dálavám budoucnosti se nesou, aby jejich nekonečná změna, změnou skutečnou vlastně ani nebyla, neboť neustále vznikají a zanikají bez možnosti úniku z nutnosti setrvávat

O svobodě

Člověk se rodí s potenciálem být myslící bytostí nadanou racionálním uvažováním a schopností činit samostatná rozhodnutí při reakci na rozmanité vnitřní i vnější podněty. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by nedisponoval svobodnou vůlí. Ve chvíli, kdy má člověk přirozeně možnost svobodně myslet a tedy i svobodně konat, bylo by nelogické, aby jej v tomto společnost nebo stát

Zpověď odcházejícího

Ležím zde v blízkosti svých nejbližších, a přesto se trápím. Veškeré pozemské starosti již mě opustily a zbylo jen závěrečné účtování. Účtování se sebou samým a svým životem. Lidé říkávají, že v životě chtějí něco dokázat, že po nich musí něco zůstat, že by chtěli být vzpomínáni, že chtějí být bohatí, aby si život užili nebo aby

Svoboda: ano či ne?

Velký myslitel anglického empirismu, Thomas Hobbes, nás učí, že lidé jsou si rovni. Z této rovnosti usuzuje na známý přirozený stav, ve kterém je člověk člověku vlkem. Nebezpečí, které takový stav přináší pro každého jednotlivce, je natolik veliké, že se lidé sejdou a uzavřením společenské smlouvy vytvoří mocného Leviathana, stát, který je ochrání. Vzdají se

Sto let od konce myšlenkového vývoje

28. července 1914 započala První světová válka. Bylo tomu tedy přesně sto let, kdy se Evropa vydala vstříc do té doby nejhrozivějšímu válečnému konfliktu. Příčin tohoto konfliktu bylo více, rozdělení dvou mocenských bloků je všeobecně známé. Hlavním motivem Trojspolku bylo rozšířit svou moc, získat kolonie mimo Evropu a možnost s nimi obchodovat. Chtěli se dostat na