Ostatní Archív

Odpoledne před supermarketem

„Pane Vomáčko, to je, ale hrůza!“, tohle vykřikoval jeden pán na jiného pána, když se potkali cestou do místního supermarketu. Neposlouchám cizí hovory, ale ten pán mluvil nahlas, a než jsem stihl zmizet z doslechu, musel jsem vyslechnout, co panu Vomáčkovi jeho známý zvučným a naštvaným hlasem říkal. „Tak si představte, že voni chtěj abychom vystoupili z EU!“

Síla slova

Vztah matky a dcery bývá často složitý. Alespoň to je můj nutný dojem. Pokud ale vzpomínám na své dětství, většina mých vrstevnic vlastně měly s maminkami výborný vztah, až takzvaný kamarádský. Nikoli však já. Vůbec se to nerovná nedostatku lásky nebo dokonce nenávisti. Náš problém byl a částečně ještě stále je velká rozdílnost povah a

Fronta

I dnes mě spánek nenávratně opustil uprostřed noci. Koneckonců, když se k želvímu věku přidá psí počasí, spánek jepičího trvání se dá jistě očekávat. Ruplo mi v krční páteři, když jsem se ohlédl na hodiny. Bylo téměř poledne. Protáhl jsem si bolavá záda a zvedl dioptrické brýle na čelo. Už jsem byl starý. Starší, než

Vlk a drak

Vyrůstala jsem v zemi tak krásné, až se tajil dech. Obklopovala mě příroda; lesy někdy temné a neproniknutelné, jindy laskavé a zvoucí. Stromy mi za líných odpolední vyprávěli ševelivými hlasy příběhy svých dlouhých životů. V létě jsme se vyhřívali na slunci a v zimě se k sobě tiskli, abychom se vzájemně zahřáli. Někdy byl hlad, ukrutný svíravý pocit v žaludku,

Síla slov

Slovo…již ten souzvuk písmen ladně stékající po jazyku, může mít v sobě sílu, laskavost, opravdovost, vášeň i originalitu, ale zároveň také surovost, lstivost, opovržení, vulgaritu a otrockost. Slovo může být slabé i silné, krásné i ošklivé, hluboké či plytké, vášnivé i vlažné. Slova mají neskutečný potenciál. A právě proto jsou stejnou měrou žádoucí i nežádoucí. My

Všechno to zlé za zrcadlem

Budu Ti vyprávět pohádku. Tak se tu pěkně usaď a poslouchej. A prosím, nepřerušuj mě…, protože to řeknu jen jednou a víckrát ne. Bylo jaro, jednou, kdysi dávno… Ano, já vím, že i teď je jaro, ale prosím, už mě nepřerušuj. Prostě tu jenom seď a poslouchej, co Ti chci říct. Protože to řeknu jen

Instantní návod

Mí drazí, rozhodla jsem se přes dlouhé mlčení promluvit. Zároveň se k vám obracím s žádostí. Neberte si to prosím osobně. Jen mám dojem, že se od mé předešlé prosby nic nezměnilo. Denně mi přichází velké množství dotazů a v mých silách není je přečíst, natož na ně odpovědět. A stále mám pocit, jako by vás, těch co

Já tvoreček malý

Jsem tvoreček, co sotva na svět vidí, co mu do kolébky pod okny každou noc hvězdičky svítí, vídávám mámu, jak se na ně chodí dívat, prosí anděly, aby mi vrátili tátu, když na nebesích začne se stmívat. Není tu a nikdy asi nebude, občas si popláču, nic jiného mně nezbude, jsem tvoreček, co ještě ani

Šmoulové trochu jinak

Dlouze jsem přemýšlel, které dílo k interpretaci zvolit. Prvně jsem měl v plánu vybrat si nějaký netradiční počin, který nesouvisí s tak – v tomto oboru – zprofanovanými dětskými pohádkami. Jelikož mám ale malého bratra, který pohádky sleduje, chtě nechtě se občas zadívám na pohádku s ním. Jednoho dne se můj bratr díval na Šmouly. Pohádka mne něčím zaujala a

Od knedlo zela k vepřovému ragú

Nikdy jsem příliš nerozuměl obrazům starých mistrů, na kterých byly zátiší s talíři a mísami s jídlem a číšemi vína či ovocem. Oproti výjevům z mytologie, bitev, obrazům světců či portrétům mi vždy dané obrazy přišly málo zajímavé, kdyby daný obraz nevisel v galerii, asi bych nepoznal, že tam patří. Dnes již chápu, že zobrazení jídla nemá estetickou hodnotu