Společnost Archív

Lidé, kteří nenávidí vzdělání

Zamyšlení v podobě obrany humanitního vzdělání; o tom, proč se lidé znovu učí nenávidět vzdělání, kdo je za to zodpovědný, komu to vyhovuje a proč bude nakonec zotročená společnost litovat likvidace akademické veřejnosti, po které volají extrémisté. Na první pohled se může zdát, že se česká společnost dostala do stavu eskalujícího střetu vyhrocených vášní. Ve

O náboženství

Náboženství, víra… co to vlastně je? Můj názor je takový, že každý by měl věřit jen v to, co chce. Jít s davem je úplná blbost. Každý věříme v něco jiného. Já osobně se za věřící nepovažuju. Myslím tím, to, že bych asi neřekla, že věřím v Boha. Ano, mám pocit, že někdo nad námi je, ale ne Bůh,

Budoucnost Evropy

Předem říkám, že o tématu imigrantů nejsem zdaleka tak informována, jak bych asi měla být, aby tato úvaha mohla být objektivní. Přesto se pokusím vysvětlit, jak to vidím já, promítnout vám film na svém plátně. Jestliže chci objasnit celý svůj pohled na věc, musím začít úplně někde jinde a omluvte mě, ale jsem vážně nejmizernější

Evoluce a konflikt – aneb co se to děje s civilizacemi?

Již J. S. Mill zastával dle mého mínění legitimní názor, že smyslem jakékoliv civilizace je vývoj, zdokonalení sebe sama za účelem poskytnutí co nejšťastnějšího života jednotlivci. Pokud přijmeme tezi, že posmrtný život není vědecky ověřený ani ověřitelný a že tudíž skutečně může být názor, že smrtí jednotlivce to všechno končí, pravdivý, je vcelku logické, že

Efekt apatického diváka: Proč přihlížející nepomohou oběti?

Jak je možné, že si lidé na rušné ulici nevšimnou ležícího člověka, zatímco na opuštěné cestě mu přispěchají na pomoc? Opravdu přítomnost druhých odrazuje jedince od zásahu v nouzových situacích? A je na místě morální rozhořčení nad apatickými diváky? Efekt přihlížejícího je známý také pod označením „syndrom nezúčastněného diváka“ či „apatického diváka“ a odkazuje na

Feminismus

Pojem feminismus bývá v dnešní obě velmi často nesprávně chápán a interpretován. Většina lidí si pod ním představí ženu jednadvacátého století s přehnaně, často až vyhroceně radikálními názory na muže toužící získat nad opačným pohlavím převahu. Kořeny a myšlenky hnutí za ženská práva ale sahají daleko hlouběji. Jeho primárním cílem bylo přece získání základních lidských práv a

Selfie jako jednocestné zrcadlo

Když se procházíme městem, můžeme spatřit mnoho mladých (a třeba pro nás atraktivních) lidí, kteří zrovna ve chvíli, kdy je míjíme, pohled našich očí snadno přehlédnou. Protože si vytváří selfies. Sledují přitom sami sebe anebo se naopak dívají na své přátele ze sociálních sítí? V psychologických výzkumech či ve vyšetřování se používá jednocestné zrcadlo. Před zrcadlem

Hoax jako nástroj propagandy

Nebezpečí poplašných zpráv spočívá hlavně v tom, že sebeabsurdnější tvrzení, pokládají-li jej lidé za realitu, stává se realitou ve svých důsledcích. „Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali,“ poznamenal ve svém díle The Life of Reason americký filosof a spisovatel George Santayana a ta věta vešla do dějin. Martin

Od dětí, přes peníze, až k (ne)smyslu života

Začalo to článkem o opravdu mladých rodičích. Nebo spíše maminkách, které tatínky poznaly jen na oněch pár inkriminovaných minut. Mocpřemýšlející grafička: Radost pohledět, některé holky vypadají, že jim je tak 10 roků… Milý zvukař: A všecky vypadají dost zničeně. Mocpřemýšlející grafička: To jo, ani jedna z toho očividně nemá absolutně žádnou radost. Ale to je fakt mazec.

Nerušený život v české kotlince

V posledních měsících se nám před očima naskýtá vcelku žalostný pohled, a to zejména v souvislosti se stále palčivějším problémem rostoucího přílivu běženců, kteří míří do Evropy za lepším životem. Onu žalostnost však nevidím jen v médiích, které nám zprostředkovávají obrázky z italských a řeckých břehů. Vidím ji především v české společnosti, která doslova oplývá xenofobií – tedy strachem z