svoboda Archív

Krize moderní doby a její dopady – autorita a svoboda

Krize moderní doby se podepsala v prvé řadě na základních politických kategoriích, jimiž jsou autorita a svoboda. Všichni se neustále vznášíme mezi tradicí a modernitou, protože nám ani jedna z nich zcela nevyhovuje.[1] Toto dilema našlo svůj výraz v jednoslovné diagnóze, kterou je krize. Krize ekonomická, krize společnosti, krize Evropy – takové termíny každodenně rezonují v našich uších. Hledání příčin

Budoucnost Evropy

Předem říkám, že o tématu imigrantů nejsem zdaleka tak informována, jak bych asi měla být, aby tato úvaha mohla být objektivní. Přesto se pokusím vysvětlit, jak to vidím já, promítnout vám film na svém plátně. Jestliže chci objasnit celý svůj pohled na věc, musím začít úplně někde jinde a omluvte mě, ale jsem vážně nejmizernější

Svoboda nebo nutnost volby?

Co je to svoboda? Možnost volby? Nebo možnost žít v souladu se svou přirozeností a potřebami? Svoboda od něčeho (nebýt omezován ve své volbě), anebo svoboda pro něco, k něčemu co má hodnotu? Co je znakem svobodného člověka a svobodného života? Vlastnost, která je dnes rozhodně spojována se svobodou, je originalita. Originalita je výsledkem našich životních voleb,

Vítězství normality a průměrnosti: Aneb jak ztrácíme naši svobodu

Již na počátku 19. století varoval Alexis de Tocqueville poté, co absolvoval několikaletou cestu skrze rodící se Spojené státy americké, před možnými nebezpečími systému, který v novém světě pozoroval. Bál se, že se americká demokracie může změnit v tyranii většiny, ve vítězství průměrnosti, konformismu a ve ztrátu individuality a svobody.[1] Po několika staletích stojíme my, občané demokratických

O svobodě, demokracii a volebním právu

V tomto článku se budu zaměřovat na demokracii a lidské svobody a práva. První si rozeberme demokracii. Nejčastější a nejužívanější definice pro demokracii je vláda lidu. Tato definice je ovšem jenom velmi povrchní. Přestože se jedná o prosté spojení dvou slov, jejich výklad jednoznačný není. Nyní se ohlédněme do historie, konkrétně do listopadu roku 1989, kdy

Rozhodování jednoho muže aneb velké nebezpečí do budoucna

(Upozornění redakce: Následující text vznikl pro časopis Přítomnost jakožto příspěvek do soutěže „Cena Přítomnosti“ a byl původně zveřejněn zde)  Hnutí Ano nám ukázalo, že společenská poptávka po nových stranách a hnutích založených spíše na autoritativním způsobu rozhodování roste. Zda je to pro naši zemi dobře je však silně na pováženou. Na české politické scéně můžeme v posledních

Slobodná vôľa – existuje?

Každý deň premýšľame nad tým, čo spravíme o nejakú chvíľu. Vo svojom živote robíme dôležité rozhodnutia ako sú voľba partnera, školy, alebo zamestnania. Do akej miery sa však rozhodujem “ja sám“? Má človek vôbec možnosť nezávislého rozhodovania pri svojich každodenných činnostiach? Do akej miery záleží len odo mňa rozhodnutie, čo si dám na raňajky? Máme slobodnú

Demokracie versus kapitalismus II.

Winston Churchill před několika dekádami pronesl, že liberální demokracie je značně nedokonalý systém, nikdo však ještě nedokázal vymyslet žádný lepší. Francis Fukuyama po rozpadu východního bloku hlásal konec dějin definovaných soubojem různých společenských ideologií, neboť jednoznačně zvítězil kapitalistický liberalismus. Naomi Klein vidí v globálním kapitalismu naopak riziko pro demokracii a tvrdí, že dané dva systémy jsou

O svobodě

Člověk se rodí s potenciálem být myslící bytostí nadanou racionálním uvažováním a schopností činit samostatná rozhodnutí při reakci na rozmanité vnitřní i vnější podněty. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by nedisponoval svobodnou vůlí. Ve chvíli, kdy má člověk přirozeně možnost svobodně myslet a tedy i svobodně konat, bylo by nelogické, aby jej v tomto společnost nebo stát

Svoboda: ano či ne?

Velký myslitel anglického empirismu, Thomas Hobbes, nás učí, že lidé jsou si rovni. Z této rovnosti usuzuje na známý přirozený stav, ve kterém je člověk člověku vlkem. Nebezpečí, které takový stav přináší pro každého jednotlivce, je natolik veliké, že se lidé sejdou a uzavřením společenské smlouvy vytvoří mocného Leviathana, stát, který je ochrání. Vzdají se