Co znamená milovat…

Chtěla jsem napsat nějaké shrnutí mých myšlenek na téma: co znamená milovat. V posledních letech se mé domnění ale stále mění. Jednou je to opravdový cit a podruhé to je jen fráze, vytvořena společností, která ztratila svůj význam. Jak to tedy doopravdy je?
S ohledem na své zkušenosti vím, že říkat „miluji tě“ je žádané a netrpělivě očekávané. V dnešní době to je výraz pro „víc tě už nemohu mít rád“ nebo „mám tě rád jak nejvíc umím“ a podobně.
Co když, ale mladí používají tuto frázi jen pro to, aby se vyhnuli intimnosti slov, které se za frází schovávají? Začnou používat pouze ta dvě slova a nic víc. Pouze tato dvě slova, se stala v této době tím „nej nej“, co může partner říci partnerovi. Podle mě, to ale není dobře. Člověk, tak může použít slovo miluji tě, i když nesdílí opravdovou náklonost nebo oddanost. Může být jen ohromen povrchnostmi jako je krása, vzhled a půvab osoby. Bohužel z pravidla to tak i bývá. Není divu, že se to tak o oblíbilo, když to uspokojí očekávání druhé strany že? A vy jste za vodou, protože svůj úkol máte za sebou. Je to ale skutečně to, co se očekává? Je pak jednoduché říci „už tě nemiluji“. Ano, jelikož opojení vyprchává.
Milovat má jít ruku v ruce s láskou. A láska je důvěra, radost, určitá oddanost a odpovědnost k člověku ale i věci. Zamyslete se, jak to máte vy. Přemýšlejte nad tím, proč ta dvě slova vyslovujete vy. Jestli jen chcete dávat útěchu své polovičce, nebo už ze zvyku „že se to tak dělá“. Či je to trend cpát všude, kam to jen jde. Ztrácí to v této době svou váhu. Zda jste případ jako si přeji být já, si na konci čtení odpovězte sami.
Mě osobně, se to začíná z principu znechutit. Začíná se to používat jako moderní hláška z filmu. Moc ráda bych to používala, je to uspokojivé, ale i jednoduché. Je to něco co člověk chce říct, když neví co si vybrat z příjemných vět pro druhého. Dnes je to ulehčení. Bývalo to jinak. Bývalo to přímé, myšlené a nekomerční. Ráda to povím až hrnek euforie přeteče a doufám že ten, kdo to bude přijímat si bude vědom že to není jen „hláška z filmu“.
Ve vztahu se to teď snažím dělat tak, jak bych si přála, aby to bylo všude. Ráda bych, aby se s tím slovem začalo šetřit, aby mělo zas svou důležitost.
Představte si situaci kdy jste vedle člověka, ke kterému máte blízko. Jste šťastní za cestu, co jste spolu ušli. Cítíte radost, cítíte se příjemně, nevnímáte žádné trable a chcete mu to říct. Chcete mu říct, jak krásně se máte, co vše pro vás znamená, co vše, jste pro něj ochotni udělat, jak na vás působí a jak máte potřebu být v jeho blízkosti. Hrnek myšlenek z krásných pocitů přeteče a vy ze sebe jen vymáčknete „Miluji Tě“. To je správný smysl. Má to obsahovat důmyslné a hlubší mínění o partnerovi. Z mé zkušenosti vím, že se tomu sama bráním, protože je ve mně stále zarytý strach, že to nebude opětováno, či že tím druhého vystavím trapné situaci kdy to neopětuje. Přitom to vůbec není potřeba. Není to důležité, je to prostě jen souhrn citů k druhému.
Když vám někdo neříká že vás miluje, neznamená to, že vás má jen rád. Že nedospěl k tomu silnějšímu citu. Neznamená to, že nejste na stejné čáře.

Člověk může cítit třeba náklonost, obavy o druhého, žárlivost, obavy ze ztráty, radost ze společnosti, lásku, nebo chtíč a nenapadne ho to vyslovit. Nenapadne ho to nějak pojmenovat. V horším případě má pocit, že nemiluje, ale to přeci není nesprávně. Nemáte mít pocit, že někoho milujete, máte mít ty pocity, které se pod tím ukrývají. Stačí radost ze společnosti, opatrovat ho, zajímat se.
Chci poukázat na to, že když budete skrývat skutečná slova a city pod slovo „miluji tě“, může se stát že slovo miluji tě zůstane, i když některý obsah pod ním už není. Pak je to lež, která se stane asi všem známou větou: už tě nemiluji.

Cítím radost, že jsem s tebou „miluji tě“.
Je mi po sexu příjemně „miluji tě“.
Představím si reálnou hezkou budoucnost „miluji tě“.
Cítím vděk „miluji tě“.
Užívám si hezký výlet „miluji tě“.
Spousta slov a barevnost intimní komunikace se zbytečně skrývá za tou známou frází. Pak se jedno změní a už přestáváte milovat. Vždyť je to hloupost.

Chci připomenout rozdíl mezi zamilováním a milovat. Co pro mě znamená milovat jsem přiblížila, ale jak to je, když jsem zamilovaná? Jednoduše, zamilovaná jste tehdy kdy si uvědomíte že cítíte určitou zvědavost a přitažlivost k osobě. Ten moment, kdy si uvědomíte vzájemné sympatie a spolu s přitažlivostí máte potřebu stát se párem. Kdy se z přátelství a seznamování tvoří myšlenky kdy se uvidíte znovu, kdy bude něco víc, kdy se vám osoba jednoduše dostane pod kůži. Samozřejmě to není pocit, která trvá. Postupně se mění. Mění se na náklonnost, lásku a později na rodinné city. Je to prvotní poblázněná a zvídavost. Následné nasbírané vzpomínky vytvářejí společnou minulost. Vytváří se vztah, který stojí na nejsilnějších podstavcích vzájemné komunikace, přátelství a respektu- a ne na jednom/ne na jedné frázi/z jednoho se snadno spadne.
Nenechávejte stát vztah pouze na tom že se milujete. Dělejte a říkejte víc. Nezahazujte jednoduchý vztah kvůli větě „už tě nemiluji“. Proberte spolu co se změnilo v tom souboru citů, kterému nešťastně teď říkáme „Miluji Tě“. Nemohlo se vytratit vše najednou. Pokud však ano, i to se stává, to je život.

Komentář

  1. Od Valounek

    Odpovědět

  2. Od Vanesa

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.