Politika Archív

Příjem prosím, zn. nepodmíněný…

Diskuse o ekonomickém principu nepodmíněného základního příjmu (NZP) v posledních letech opět ovládly mnoho internetových vod. Děje se tak hlavně v souvislosti s jeho testovacím zaváděním v dalších zemích, které však postupně přichází na jeho další a další úskalí. Druhou okolnosti, která diskusi oživila, je postupující automatizace práce, robotizace mnoha procesů a tedy vědomí, že

Co je komunismus a proč v praxi nemůže fungovat?

Ačkoli komunistická teorie nemusí být nutně totalitní, v praxi ji zjevně bez totality nelze uskutečnit. Jak se zdá, komunistickou ideologii má většina Čechů – asi nepřekvapivě – spojenou s SSSR a ještě častěji s minulým režimem v Československu z let 1948 – 1989. Jenže nazývat tuto naší krátkou a přesto zatraceně dlouhou zkušenost zkušeností komunistickou není správné. Přesto

Dialog mezi libertariánem a socialistou, aneb proč odmítnout rovnost majetku i jakoukoli regulaci?

Tvrzení libetariána: jakýkoli rovnostářský model distribuce majetku, pokud chce zůstat stabilní, musí nutně omezit svobodu člověka, protože musí bránit transakcím, které by tento systém nutně vyvrátily, a on by popřel sám sebe. Jakákoli svobodná transakce prostředků od jednoho k jinému výměnou za službu totiž může vytvořit či posilovat nerovnost. Představme si například, že milion doposud si

Za své populisty si můžeme sami

„Jako by se u nás dělalo málo politiky operující s vášněmi, jako by i u nás neplatilo za šikovnou politickou taktiku uvádět lidi ve stav rozčilení. Ať se to děje u nás nebo kdekoliv jinde, je to spoluvina proti duchu Evropy, spoluvina na tom politickém katastrofalismu“, napsal v roce 1934 Karel Čapek. Podle slov Theodora

Brexit: Marné hledání britské demokracie

Bezprostředně poté, co si Britové sami odhlasovali vlastní odchod z EU, se začaly objevovat hlasy mnoha tzv. “remainers”, zastánců setrvání, kteří referendum zpochybňují, resp. se snaží o jeho opakování. Brexit je realitou. Osobně jej, i bez ohledu na jeho krátkodobé a střednědobé kriticky negativní dopady, vítám, protože jsem odjakživa explicitně euroskeptický, respektive se obecně stavím

Kam jsme to dopracovali aneb uprchlická krize je jen začátek – 1. díl

Tento text, rozvíjející ústřední myšlenky eseje Islám, západ a potřeba pravdy v současné krizi našich vztahů,[1] píši z nutnosti vyjádřit to, co dosud nebylo vysloveno, s plným vědomím, že si jím možná spoustu lidí pohněvám. Nebylo mým cílem urážet, ale přimět k zamyšlení a formulovat důležité, byť možná nepříjemné otázky. Tváří v tvář tíži čím

Stát nerozkrádají kapitalisté, ale zloději

Vzpomněl jsem si dnes ráno ve tři, na jednu moudrost, kterou pronesl kdysi klient na skupině, že člověk se může cítit poměrně dobře, ale jestli neodhadne skutečnost, může nastat malér. Bylo ta moudrost pronesena v souvislosti z návratem jeho děvčete z Indie. Ona se cítila dobře, jenže neodhadla skutečnost a vznikla z toho poměrně velká

Hitler a továrna na souhlas: Proč podléháme propagandě?

My, nebo oni. To je oč tu běží. Oni jsou samozřejmě zlí. A to, co je zlo a proti komu je třeba bojovat, lidem vždy ochotně vysvětlí propaganda. Asi bychom nenašli člověka, který nikdy neslyšel o druhé světové válce, nacismu a holokaustu. Možná, že po těch téměř sedmdesáti letech považujeme tyto události jen za zaprášenou

Demokracie a její kritici

Tato práce pojednává o díle Demokracie a její kritici z pera Roberta Dahla. Důvodem výběru je, že demokracie a její studium mohou být právem považovány za středobod politické vědy. Velká část analýz a teorií ve společenskovědní oblasti se odvíjí od předpokladů racionálně myslícího autonomního člověka žijícího ve společnosti, tedy od stejných předpokladů, od nichž se odvíjí

Pomáhat až do roztrhání těla?

Nový příliv uprchlíků, či chcete-li “uprchlíků”, do jižních zemí EU opět vyvolal debatu o tom, jak se k tomuto problému postavit. A opět, jak už to tak chodí, zde máme názory “ode zdi ke zdi”. Na jedné straně jsou zde lidé, kteří tvrdí, že je naší morální povinností pomáhat všem a zachraňovat všechny. Motivace k