Rozhodli jste se, že byste rádi přispěli s vlastní úvahou, ale nevíte jak začít, nebo máte pocit, že Vám to prostě nejde? Zde je několik základních tipů, které Vám mohou pomoci:

1) Pište o věcech, ke kterým máte co říct

Nemá smysl nutit se do složitých úvah o smyslu života, když Vás nikdy nenapadlo pořádně se nad ním zamyslet, či si myslíte, že nic jako smysl života neexistuje. Stejně tak je zbytečné psát o politice a demokracii, když Vás zajímá spíše příroda, rodina a láska. Pište o věcech, ke kterým máte blízko, o problémech, které Vás trápí a o skutečnostech, které Vás ovlivňují, nebo je zrovna prožíváte. Piště o věcech, ke kterým máte co říct.

2) Nevíte-li jak začít, položte si otázku

Jedním z nejjednodušších a zároveň nejkvalitnější úvodů je ten, který donutí čtenáře číst dál. Jak toho docílit? Jednou z možností je vložení zajímavého citátu. Druhou a osobitější možností je položit si otázku, kterou chcete na následujících řádcích rozebírat. Nebojte se provokovat. Čím odvážnější otázka v úvodu, tím větší pozornost si získáte.

3) Nebojte se odborného či uměleckého stylu

Není nutné, abyste se striktně drželi pravidel, které Vás naučili na základní škole. Vložte do úvahy svou individualitu. Nemusíte se omezovat stylem psaní. Pište tak, jak je Vám přirozené. Používejte metafory a přirovnání. Okořeňte nějak svůj příspěvek. Důležité je, aby Váš příspěvek byl čtivý, ne aby splňoval všechna kritéria odborného či uměleckého stylu.

4) Inspirujte se

Není nic špatného na tom, že si před tím, než začnete psát, přečtete několik esejí na podobná témata. Všímejte si slovních spojení, které autoři používají a odborných výrazů, které často přesněji popíší význam, jež Vám zrovna leží na jazyku. Všímejte si struktury eseje, citujte jejich závěry a ověřujte si fakta. Každá esej vypadá lépe, je-li založena na argumentaci. Nikdo to neumí takříkajíc od narození, ale každý se to může naučit. Učte se, přemýšlejte, analyzujte a inspirujte se.

5) Neztraťte se ve vlastních myšlenkách

Velmi častým problémem při psaní úvah je chaos. Máte co říct světu, víte, k čemu byste rádi dospěli, ale výsledek je takový, že to nikde nechápe. Úvaha nakonec připomíná jakýsi tok myšlenek a asociací autora. Nejlepší pro organizaci svých myšlenek je vytvoření si struktury práce. Udělejte si obsah, ve kterém bude úvod, popis problému a závěr. Ke každému bodu si vypište několik podbodů, které byste chtěli rozebrat a držte se jich. Nemusíte je fanaticky dodržovat, dost možná v průběhu psaní zjistíte, že je Váš názor vlastně trošičku jiný, držte se ale struktury – každý bod musí zůstat ukončen.

Taky byste neměli příliš odbočovat. Je sice pěkné, že se dokážete rozepsat o počasí v Africe, při eseji o morálce českého národa to ale není úplně vhodné. Držte se svého tématu a zbytečně neodbočujte.

6) Pište, pište, pište…

Jestli máte pocit, že přese všechny zmíněné body Vám Vaše esej stále nepřipadá atraktivní či “ta pravá”, pište. Nezavrhujte žádnou myšlenku, dokud ji nenapíšete. Čím více toho napíšete, tím větší získáte přehled a dokážete zorganizovat své vyjádření. Navíc budete mít z čeho vybírat. Není nic horšího než prázdná stránka po dvou hodinách civění do monitoru. Dejte si pauzu, projděte se, vypijte si kávu a sedněte k PC znovu a tentokrát nemažte to, co napíšete. Prostě pište, něco z toho určitě vzejde a pak už můžete začít vytvářet úvod, obsah a závěr.

7) Konec nemusí vždy všechno vysvětlit

Existuje mnoho témat, které se do jedné úvahy nedají shrnout. Existuje mnoho témat, na jejichž řešení nestačí celý lidský život. Nestyďte se za to. Pokud nevíte jak svou úvahu zakončit, či Vás jednoduše řešení nebo poučení nenapadá, dokazujete tím jen složitost problému. Nahoďte do éteru Vaši vizi budoucnosti, položte si otázku, jak to vlastně všechno dopadne, či nechte konec useknutý a neuzavřený. Nechte čtenáře trochu přemýšlet a nasaďte jim brouka do hlavy a vězte, že se ho jen tak nezbaví. Není toto smyslem většiny úvah?

8) Nezalekněte se první kritiky

Tohle je spíše než tip pro psaní úvahy rada do budoucnosti. Kritiky přijdou. Mnohé z nich budou absurdní a vulgární. Nesmí Vás ale odradit. Nechci tím říci, že máte kritiku ignorovat. Konstruktivní kritika je jedna z nejlepších věcí, jaká Vás může potkat. Umožní Vám lepší seberozvoj a vylepší Vaši další esej. Mějte ale na paměti, že spousta lidí s Vámi souhlasí, jen nemají potřebu to nějak více vyjadřovat. Kritiku berte jako diskuzi. Jako diskuzi s někým, kdo má opačný názor. Tato diskuze Vás může obohatit a je jen na Vás, jak k ní přistoupíte. Nebojte se jí.