Svět Archív

Kam jsme to dopracovali aneb islamofobie jako jako projev hysterie z kolapsu – 2. díl

Islamofobie je realitou Toto ovšem ani v nejmenším neznamená, že islamofobie jako specificky protimuslimská nenávist a závažný sociálně patologický jev, ohrožující kohezi celé společnosti, neexistuje. Naopak, islamofobie je reálnou a každodenní nenávistí podobně jako antisemitizmus nebo biologický či kulturní rasizmus. Podobně jako tyto má i oná své charakteristické projevy, své koncepty i svou historii. Pavel

Kam jsme to dopracovali aneb islamofobie jako jako projev hysterie z kolapsu – 1. díl

Západ ze své ochablé, chřadnoucí ruky pomalu, ale nezadržitelně pouští otěže světovlády. USA se znovu stávají periferií anglickojazyčného osídlení kdesi na dalekém západě a Evropa se proměňuje v nemocného muže za Bosporem. Západ konsensuálně čím dál více, pozorněji a uvědoměleji naslouchá narativě o kolapsu své vlastní civilizace. V té se ovšem vedle hlasů střízlivých a

Migrace pohledem ekonoma

Migrace je nedílnou součástí tržního hospodářství, která má své pozitivní efekty. Jestliže tedy někdo proti migraci vystupuje, buď si není těchto efektů vědom, nebo cíleně manipuluje s veřejným míněním. Svět kolem nás žije posledních několik měsíců jediným tématem, a to je příval imigrantů do Evropy. V této souvislosti se vynořila celá řada omylů, polopravd a mýtů, které žijí

Kam jsme to dopracovali aneb uprchlická krize je jen začátek – 2. díl

Nadčasovost těchto problémů úpadkových a rozpadajících se velmocí krásně ilustruje téměř čtyřicet staletí starý Ipuverův nářek. Pokud bychom neznali kontext, jen těžko bychom jeho povzdech odlišili od soudobé kritické publicistiky v dnešních novinách: „Vskutku, spisy soudní síně jsou ztraceny… Vskutku, kanceláře jsou otevřeny a jejich seznamy ztraceny! Otroci se stali majiteli otroků. Vskutku, (písaři) jsou

Kam jsme to dopracovali aneb uprchlická krize je jen začátek – 1. díl

Tento text, rozvíjející ústřední myšlenky eseje Islám, západ a potřeba pravdy v současné krizi našich vztahů,[1] píši z nutnosti vyjádřit to, co dosud nebylo vysloveno, s plným vědomím, že si jím možná spoustu lidí pohněvám. Nebylo mým cílem urážet, ale přimět k zamyšlení a formulovat důležité, byť možná nepříjemné otázky. Tváří v tvář tíži čím

Racionálně o chemtrails

V roce 1999 se z hlubin internetu vynořila teorie, že čáry za letadly na nebi jsou jedovaté chemikálie, kterými nás vláda tajně sprchuje. Když si toho někdo všimne, řeknou mu, že je to boj proti oteplování – tvorba umělé oblačnosti. Pravým cílem je ale prý sterilizace populace. Vznikl o tom už i dobrodružný film (Toxic

Kdo koho vlastně pronásleduje?

I když jste to vy, kdo pronásleduje a diskriminuje, vždycky je důležité, abyste se prezentovali jako ti, kdo jsou pronásledovaní. Katolická církev tak již činí nějakých 1600 let a zatím se jí to pořád vyplácí. Křesťanský komplex z pronásledování je s tímto náboženstvím takřka geneticky spjatý. Jsou křesťané, kteří rádi a s nádechem nostalgického sentimentu – ačkoliv

Sluníčka? Xenofobové? Úvaha o možnostech dialogu

Nemáte také pocit, jako by se hlavní témata veřejné debaty – tedy témata koncentrovaná kolem tzv. uprchlické krize a islámu zacyklila v důsledně názorově oddělených a ostře střežených rezervacích? Nemyslíte si, že taková separace názorových skupin nám – tedy české společnosti – škodí tím víc, čím hlubší mezi sebou hloubíme příkopy? Pobývat v názorových ghettech je

Úvahy nad uprchlíky

Debata nad uprchlíky je zajímavá už z důvodu, že nám na pláží stojí desítky tisíc lidí a my s nimi cosi musíme udělat. Od odpůrců imigrace se zřídka dozvídáme, co by to přesně mělo být, aniž by to zavánělo brutalitou. Politická korektnost je v dnešní době snad ten nejzneužitější pojem. Že běžně nemůžete obéznímu člověku říkat „seš

Thomasův teorém: Proč naše předpovědi mění svět

Pokud si myslíte, že poplašné zprávy a „zaručené“ předpovědi jsou jen nerealistickým klevetěním, máte pravdu. To ovšem platí jen do té doby, dokud jim neuvěří dostatečné množství lidí. Proč naše očekávání ovlivňují svět a lidi kolem nás tak, že nakonec naplní naše původní předpovědi? Větší problém než události samotné jsou jejich interpretace Obklopeni neodkladnou současností, vnímáme dnešní dobu