Milí Svědkové Jehovovi,

Díky za Váš vzkaz, který jsem asi před dvěma týdny nalezl ve své poštovní schránce. Věřím, že Vaše snaha seznamovat lidi s Biblí je míněna upřímně a s dobrým úmyslem. Chtěl bych Vám však k celé věci nabídnout určitou polemiku, případně názorovou alternativu.

Pocházím z evangelické rodiny. Mezi mými předky a příbuznými naleznete takové lidi, jako byl můj otec Jan Balabán, spisovatel, hluboce věřící člověk, který své myšlenky o bohu a víře reflektoval ve svých románech a povídkách, můj pradědeček Antonín Balabán, evangelický kazatel, či např. můj prastrýc Milan Balabán, teolog, religionista a odborník na Starý Zákon, profesor na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Je doufám jasné, že rodinné prostředí, ze kterého pocházím, mělo Bibli jako svoji pevnou součást a já byl již od dětství veden k jejímu studiu. Některé její knihy jsem přečetl několikrát, některé její pasáže znám nazpaměť.

Čím více jsem se po léta o Bibli zajímal, tím více jsem přicházel na to, že ji nelze považovat za historický dokument, protože ve světle objevů na poli archeologie, historie a příbuzných věd se obsah Bible, dříve považovaný za historická fakta, jeví jako přinejmenším pozměňovaný či přibarvovaný, v mnoha případech zcela smyšlený.

Profesor Izrael Finkelstein z Univerzity v Tel Avivu, přední odborník v oblasti biblické archeologie se například zabýval otázkou, zda praotcové Izraele, a králové David a Šalomoun jsou historické postavy, které by šly archeologicky doložit. Ve své knize The Bible Unearthed (a stejnojmenné dokumentární filmové sérii), která je završením jeho výzkumu v této oblasti, dochází k závěru že všechny zmíněné postavy jsou mýtické a doklady pro ně neexistují. Jde o cyklus národních pověstí starověkých Izraelců, podobně jako my Češi máme cyklus národních pověstí o Praotci Čechovi, kněžně Libuši, dívčí válce apod.

V době kdy měl Izraeli vládnout král David, byl Jeruzalém městečko s necelou tisícovkou obyvatel, ve kterém nenalézáme nic jako královský palác, či Hospodinův chrám. Ve srovnání s jinými metropolemi např. starověké Mezopotámie či Egypta byl Jeruzalém městečkem pramalého významu. Nově objevená diplomatická korespondence egyptského faraóna Achnatona se o Izraeli nezmiňuje jediným slovem a přitom spadá do 14. století př. n. l. kdy měl Izraeli vládnout král Šalomoun a jeho království se mělo rozkládat od Sinajského poloostrova až k hranicím dnešního Íráku. Pro takto velkou říši na tomto území v dané době však nenalézáme žádné doklady.

Hector Avalos, profesor biblistiky na Státní Univezitě v Iowě, který byl na začátku své profesní dráhy křesťanským misionářem a evangelikálním pastorem, který na svých bohoslužbách běžně prováděl i tzv. zázračná uzdravování, při intenzivním studiu Bible, biblické archeologie a antropologie došel k závěru, že Bible není dostatečným důkazem o existenci boha a stal se ateistou. Ve své přednášce Ježíš – člověk nebo mýtus, uvádí, že většina biblistů na počátku dvacátého století považovala obsah Bible za historicky platný a příběhy v ní předložené za historické události, které se opravdu staly. Během dvacátého století, při nástupu vědy a vědeckého poznání se biblické fakty jeden po druhém hroutí. Mýtus o stvoření světa, původ člověka, tvar Země, pozice Země v kosmu. Biblické postavy dříve považované za historické (Adam a Eva, Abrahám, Izák, Jákob, Mojžíš, David, Šalomoun atd.) jsou dnes ve většině považovány za mýtické s tím, že u mnoha věcí existují starší verze daných příběhů, které Izraelci při tvorbě svého státu a svého náboženství prostě adoptovali (stvoření světa, mýtus o potopě, příběh Mojžíše se nápadně podobá o mnoho set let staršímu příběhu o Akkadském králi Sargonovi apod.) .

Pokud by Bible byla pravdivá, pak by vědecké poznání bylo ve shodě s jejím obsahem a s každým dalším objevem by se její pravdivost potvrzovala. Nicméně, děje se pravý opak. Z příběhů dříve pokládaných za historické události se stávají mýty a pověsti, které mají se skutečnými dějinami jen velmi málo společného. Koneckonců, ani pro samotného Ježíše, který by svým životem a dílem měl zanechat ve své historické době výrazné a těžko přehlédnutelné stopy, nenalézáme vůbec nic. První stopa, je kousek papyru označený jako P52, paleograficky datovaný někdy kolem roku 125, tedy téměř sto let po Ježíšově smrti. Jde o útržek o velikosti kreditní karty, na kterém je část textu z Janova evangelia. Jde pravděpodobně o kopii několikátého řádu. Upozorňuji, že nemáme žádný původní rukopis žádné biblické knihy. Vše, co se kdy nalezlo jsou opisy, kopie. Původní rukopisy se nedochovaly. První kompletní rukopisy evangelií pocházejí až ze 3.století n. l., do té doby nemáme žádný kompletní rukopis evangelií. Jednotlivé rukopisy se od sebe navíc značně odlišují, jak gramatikou a stylem, tak i různě volenými slovy, chybějícími pasážemi, nebo naopak přidanými verši. Těžko soudit, jak vlastně vypadal původní text. 95% řecky psaných rukopisů evangelií pochází z 8. a 9. století n. l. Jinými slovy, v době, kdy měl Ježíš působit v Palestině a v době bezprostředně následující po jeho smrti nemáme o tomto člověku žádné doklady. První zmínky se objevují nejdříve sto let, tj. dvě generace potom, co se všechno událo. Nevím, jak vám, ale mně tohle pro spasitele celého lidstva a vykupitele od hříchu, nepřipadá jako nějaký solidní důkazní materiál. Spíše jako příběh, který si lidé povídali a on se po nějaké době začal v opisech šířit.

Všechno to, co Vám zde popisuji a vědci, které jsem citoval, zdůvodňují skutečnost že jsem vůči obsahu Bible skeptický. Doufám, že chápete, že to není proto, že bych byl zapšklý nebo nenávistný vůči náboženství. Ke svému postoji nevěřícího jsem dospěl právě studiem Bible a svoji snahou být lepším věřícím. Bible byla koneckonců pramenem víry, ve které jsem byl vychován.

Rovněž jsem se zabýval dějinami křesťanství, jak katolického, tak i protestantského, ve kterém má původ Náboženská Společnost Svědkové Jehovovi, spadající pod Watchtower Bible and Tract Society, na jejichž stránky jste mě odkázali v přiloženém letáku. Historie tohoto náboženského společenství příliš nesvědčí o tom, že by jeho věrouka byla jakýmkoliv způsobem správná a potřebná, nebo že by disponovala přesvědčivým důvodem, proč věřit boha v právě v jehovistickém pojetí.

Abych tedy trochu polemizoval se třemi otázkami, napsanými na letáku, který jste mi vložili do schránky: Věda a její filozofická zobecnění zdaleka neposkytují odpovědi na všechno. Nicméně vědecká metoda a kritické myšlení ověřitelně vedou člověka k poznání a pochopení toho, jak svět kolem nás funguje. Pokud existuje bůh a nějakým způsobem interaguje s tímto světem, pak ho věda dříve či později objeví a vysvětlí.

Naproti tomu Bible možná pro někoho skýtá odpovědi na zásadní otázky. Nicméně, obsahuje více než 400 přímých kontradikcí a v mnoha věcech se prostě a jednoduše mýlí. Mýlí se, pokud jde o tvar Země, původ života, její pozici v kosmu, strukturu oblohy, původ hvězd. Otroctví – tedy vlastnictví člověka považuje za normální, hlásá podřízenost ženy vůči muži a bůh na mnoha místech vymáhá na svých věřících naprosto odporná a krutá zvěrstva která mají jen velmi málo co společného s tím, co si dnešní věřící lidé představují pod pojmem „křesťanské hodnoty.“ Tato kniha je pro dnešního člověka podle mého názoru zcela irelevantní a neměla by se brát o nic vážněji než jakékoliv jiné literární dílo starověku. Už jenom z výše uvedených důvodů bych doporučoval, aby z ní nikdo nic nevyvozoval pro svůj život a už vůbec, aby na základě biblického textu vytvářel a vymáhal na společnosti nějaké normy.

Na závěr bych Vám chtěl položit tři otázky:

  1. Co Vás vede k přesvědčení, že Bible je pro Vás dobrá a potřebná?
  2. Co Vás vede k víře v boha, když pro něj neexistují žádné objektivní důkazy, ani dostatečné důvody v něj věřit?
  3. Znáte dějiny své církve? Víte například kolikrát její předáci předpověděli konec světa? A kolikrát se toto procovství vyplnilo?

Zkuste si na ně upřímně odpovědět. Zkuste vykročit za vlastním poznáním, vlastním pochopením světa. Jako věřící jsem zkusil leccos a věřil jsem všelijakým možným i nemožným věcem. Až jako bezvěrec jsem opravdu šťastným a svobodným člověkem. A toho si cením nad všechny bohy, mýty a svaté knihy.

S bezbožným pozdravem

Komentář

  1. Odpovědět

    • Od Pepous

      Odpovědět

  2. Od Anonym

    Odpovědět

    • Odpovědět

      • Od Pepous

        Odpovědět

  3. Od Anonym

    Odpovědět

    • Od

      Odpovědět

  4. Od Anonym

    Odpovědět

  5. Od Mourek

    Odpovědět

  6. Od Petr

    Odpovědět

    • Od Anonym

      Odpovědět

    • Od Valentina

      Odpovědět

    • Od rose

      Odpovědět

    • Od anonym

      Odpovědět

  7. Od Petr.m.

    Odpovědět

    • Od Pepa

      Odpovědět

  8. Od pepous

    Odpovědět

  9. Od Jozef

    Odpovědět

  10. Od AMG

    Odpovědět

  11. Od Anonym

    Odpovědět

  12. Od Luboš

    Odpovědět

  13. Od Anonym

    Odpovědět

    • Od pedro

      Odpovědět

      • Od Cyprián Kachle

        Odpovědět

    • Od dasa

      Odpovědět

    • Od Pepa

      Odpovědět

      • Od Ruzena

        Odpovědět

        • Od Pepa

          Odpovědět

    • Od Anonym

      Odpovědět

      • Od Anonym

        Odpovědět

        • Od Anonym

          Odpovědět

    • Od Anonym

      Odpovědět

  14. Od David

    Odpovědět

    • Od Jan

      Odpovědět

      • Od Pepa

        Odpovědět

    • Od Jan

      Odpovědět

  15. Od Teresa Kaszycki

    Odpovědět

  16. Od Teresa Kaszycki

    Odpovědět

    • Od Jan

      Odpovědět

      • Od Teresa Kaszycki

        Odpovědět

      • Od Teresa Kaszycki

        Odpovědět

        • Od Jan

          Odpovědět

          • Od Teresa Kaszycki

            Odpovědět

            • Od Jan

              Odpovědět

            • Od Anonym

              Odpovědět

            • Od Yan

              Odpovědět

        • Od Marek

          Odpovědět

  17. Od Anonym

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.