Člověk Archív

Poznaj seba samého

Poznaj seba samého (Sokrates)   Sebapoznanie – jedna zo základných potrieb. Paralelne aj obava väčšiny populácie. Možnosť vidieť sebapoznanie v dvoch rovinách prináša diametrálne odlišné poznatky. Strach zo sebapoznania sa stal naším pánom a koreňom všetkého zla. Hrozba v podobe stratenia komfortnej zóny je priam odstrašujúca. Absencia imaginárnej masky nám vháňa do žíl nechcený adrenalín. V čom tkvie strach

Pod vlajkou černobílé mysli

Zachovat si potřebnou dávku soudnosti a otevřenosti může jen ten, kdo dokáže i navzdory vzbouřeným emocím myslet jasně, v souladu s fakty a nenechá se ovládnout svým egem. Celá řada profesionálních fotografů se zaměřuje na černobílou fotografii, ať už pro její melancholickou povahu, nebo pro nostalgii z dob minulých, kdy ještě kinofilm neznal jiné barvy, než právě odstíny

Vedomie – najzáhadnejší jav vesmíru

„Ja“ je v podstate kontrola systémov celého tela v čase. „Ja“ je spôsob, ktorým sme si vedomí svojich činov a pamätáme sa na ne. Vďaka tomu máme plány, ciele, obavy a nádeje. Všetci si v sebe nosíme dlhý román, ktorý na základe svojich skúseností, poznatkov a všeobecne kauzálnych vzťahov upravujeme. Tento román sa koná vo

Idylická prvotní církev a jednota křesťanů

Idylická prvotní církev Dějiny prvotní církve – knihu Skutky apoštolů – můžeme číst dvojím způsobem. První možností je, že budeme idylicky závidět prvotním křesťanům, že jim všechno šlo jako po másle, a plakat nad sebou, že my jsme na tom v dnešní církvi jinak. Druhá možnost je, že budeme Skutky apoštolů číst bez onoho „pohádkového nánosu“

Proč lidé věří hoaxům?

To, proč jsou lidé ochotni věřit i těm největším nesmyslům, má co dělat s hlavně s tím, jak náš mozek vyhodnocuje informace. Jistě i vy jste se setkali s tím, že někdo z vašich známých či přátel, kterého jste do té doby považovali za rozumného člověka, začal přeposílat za vlasy přitažené zprávy sesbírané z obskurních

Vedomie: Hypotéza o jeho podstate aneb prepojenie západnej a hinduistickej filozofie, část II.

Vedomie a zmysel života Keď niekto položí otázku „Aký je zmysel života?“, väčšinou tým myslí zmysel ľudského života. Hĺbavý človek tým myslí zmysel akéhokoľvek života. Po chvíli rozmýšľania príde k otázke, aký je zmysel samotnej existencie. Ako hovorí Stopařův průvodce galaxií, ide o „otázku života, vesmíru a vůbec“. Mňa táto otázka prenasleduje, odkedy som začal

Vedomie: Hypotéza o jeho podstate aneb prepojenie západnej a hinduistickej filozofie, část I.

Úvod V tomto texte popisujem svoje názory na vedomie. Vedomie považujem za veľmi zaujímavú tému, lebo je to niečo, čo všetci osobne poznáme, priam intímne používame, a pritom nevieme, čo to vlastne je. Možno prvýkrát ma vedomie zaujalo už v detstve, približne v čase, keď som začal chodiť do školy. Problém sa vynoril vo forme

Život s psychickou nemocí

Může to postihnout kohokoliv z nás. I tomu nejšťastnějšímu a nejúspěšnějšímu člověku se může zbláznit chemie v mozku. Jak se s tím vypořádat a naučit se se všemi těmi hrůzami žít? Není lehké si přiznat, že se vůbec něco děje. Říkáte si, že je to normální, že jste jen přetažení a vyspíte se z toho.

Ľudské chápanie

Dievča: „Môžem sa Ťa niečo spýtať?“ Chlapec: „Jasné.“ Dievča: „Prečo si myslíš, že všetko sa dá vysvetliť vedecky? A čo Boh? Ako vysvetlíš Jeho?“ Chlapec: „Pretože vo vede je logika. A čo Boh? Ten nejestvuje.“ Tento rozhovor som si vypočul dnes vo vlaku, keď som cestoval domov. Rozprávali sa dvaja teenageri, ktorí sedeli oproti mne.

Keď duša zaškrípe

Psychika. Je to predsa len výraz, ktorý všetci dobre poznáme. Áno, všetci vieme, čo toto slovo znamená (pre tých, ktorí nie: gr. psyché = duša, duchovno). V inom zmysle, je to grécky výraz pre duchovno. Ja ale chcem dnes rozprávať o niečom inom, niečom, čo je bežne okolo nás a je to stále prítomné. Psychika