Člověk Archív

Buďte hrdinové

„Svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi, kteří se na něj dívají, aniž by něco udělali.“Abert Einstein Když se to vezme kolem a kolem, ze sebekritického hodnocení my lidé nevycházíme příliš pozitivně. O světě toho ve skutečnosti až tak moc nevíme. Z toho, co víme, mnohé není pravda. Pod vlivem emocí se rozhodujeme

Poznaj seba samého

Poznaj seba samého (Sokrates)   Sebapoznanie – jedna zo základných potrieb. Paralelne aj obava väčšiny populácie. Možnosť vidieť sebapoznanie v dvoch rovinách prináša diametrálne odlišné poznatky. Strach zo sebapoznania sa stal naším pánom a koreňom všetkého zla. Hrozba v podobe stratenia komfortnej zóny je priam odstrašujúca. Absencia imaginárnej masky nám vháňa do žíl nechcený adrenalín. V čom tkvie strach

Pod vlajkou černobílé mysli

Zachovat si potřebnou dávku soudnosti a otevřenosti může jen ten, kdo dokáže i navzdory vzbouřeným emocím myslet jasně, v souladu s fakty a nenechá se ovládnout svým egem. Celá řada profesionálních fotografů se zaměřuje na černobílou fotografii, ať už pro její melancholickou povahu, nebo pro nostalgii z dob minulých, kdy ještě kinofilm neznal jiné barvy, než právě odstíny

Vedomie – najzáhadnejší jav vesmíru

„Ja“ je v podstate kontrola systémov celého tela v čase. „Ja“ je spôsob, ktorým sme si vedomí svojich činov a pamätáme sa na ne. Vďaka tomu máme plány, ciele, obavy a nádeje. Všetci si v sebe nosíme dlhý román, ktorý na základe svojich skúseností, poznatkov a všeobecne kauzálnych vzťahov upravujeme. Tento román sa koná vo

Idylická prvotní církev a jednota křesťanů

Idylická prvotní církev Dějiny prvotní církve – knihu Skutky apoštolů – můžeme číst dvojím způsobem. První možností je, že budeme idylicky závidět prvotním křesťanům, že jim všechno šlo jako po másle, a plakat nad sebou, že my jsme na tom v dnešní církvi jinak. Druhá možnost je, že budeme Skutky apoštolů číst bez onoho „pohádkového nánosu“

Proč lidé věří hoaxům?

To, proč jsou lidé ochotni věřit i těm největším nesmyslům, má co dělat s hlavně s tím, jak náš mozek vyhodnocuje informace. Jistě i vy jste se setkali s tím, že někdo z vašich známých či přátel, kterého jste do té doby považovali za rozumného člověka, začal přeposílat za vlasy přitažené zprávy sesbírané z obskurních

Vedomie: Hypotéza o jeho podstate aneb prepojenie západnej a hinduistickej filozofie, část II.

Vedomie a zmysel života Keď niekto položí otázku „Aký je zmysel života?“, väčšinou tým myslí zmysel ľudského života. Hĺbavý človek tým myslí zmysel akéhokoľvek života. Po chvíli rozmýšľania príde k otázke, aký je zmysel samotnej existencie. Ako hovorí Stopařův průvodce galaxií, ide o „otázku života, vesmíru a vůbec“. Mňa táto otázka prenasleduje, odkedy som začal

Vedomie: Hypotéza o jeho podstate aneb prepojenie západnej a hinduistickej filozofie, část I.

Úvod V tomto texte popisujem svoje názory na vedomie. Vedomie považujem za veľmi zaujímavú tému, lebo je to niečo, čo všetci osobne poznáme, priam intímne používame, a pritom nevieme, čo to vlastne je. Možno prvýkrát ma vedomie zaujalo už v detstve, približne v čase, keď som začal chodiť do školy. Problém sa vynoril vo forme

Život s psychickou nemocí

Může to postihnout kohokoliv z nás. I tomu nejšťastnějšímu a nejúspěšnějšímu člověku se může zbláznit chemie v mozku. Jak se s tím vypořádat a naučit se se všemi těmi hrůzami žít? Není lehké si přiznat, že se vůbec něco děje. Říkáte si, že je to normální, že jste jen přetažení a vyspíte se z toho.

Ľudské chápanie

Dievča: „Môžem sa Ťa niečo spýtať?“ Chlapec: „Jasné.“ Dievča: „Prečo si myslíš, že všetko sa dá vysvetliť vedecky? A čo Boh? Ako vysvetlíš Jeho?“ Chlapec: „Pretože vo vede je logika. A čo Boh? Ten nejestvuje.“ Tento rozhovor som si vypočul dnes vo vlaku, keď som cestoval domov. Rozprávali sa dvaja teenageri, ktorí sedeli oproti mne.