Témata Archív

K respektu

Člověk by měl umět respektovat i autority, které neuznává. Ironie a občanská neposlušnost by přitom měla mít své meze. Nihilista Bazarov, ústřední postava románu I. S. Turgeněva Otcové a děti, umírá v horečce, neschopen lásky. Jiná postava tohoto klasika ruské literatury, vzdělanec Rudin, je člověkem, který dokáže nadchnout druhé, sám ale ve svém životě tápe.

Rok 2084

„Je mi zima, hrozná zima.“ „Dědo, my už jsme ale dávno vyčerpali příděl elektřiny i paliva na tenhle měsíc.“ „Promiň, chlapče, chvíli jsem zapomněl na příděly, elektrickou energii z větrníků a panelů, a tak. Pravděpodobně jsem se v představách octl v dávných časech před VSU.“ „Dědečku, ty přece víš, že já jsem se už narodil

Oblaka

Myslitelé, kteří tráví hodně času ve světě představ a myšlenek, bývali ve společnosti oceňováni, vysmíváni, někdy mohli skončit ve vězení nebo na popravišti, v naší zemi se dokonce dvakrát stali prezidentem. Z historie nám zůstalo také mnoho příběhů a obrazů myslitelů, anekdot či legend, které jsou často zcela rozdílné či dokonce protichůdné. Z antiky známe smějícího se filosofa

Dnešné chápanie morálky je zastarané

Prečo je zbytočné niekoho obviňovať za páchané činy? Máme nad svojim konaním moc? Prečo sa nedá povedať, že tento konkrétny morálny postoj je správny? Článok je najmä o otázkach. Nedokážem vedecky argumentovať, prečo je niečo dobré a niečo zlé. V podstate si musíme len vytvoriť nejaké axiómy/postuláty, ktoré berieme ako samozrejmosť a na nich ďalej staviame. Môžeme našu filozofiu

Zkušenost versus racionalita

Je důležité spoléhat na logiku, její argumenty a na poznání vycházejí ze zkušenosti, které představuje spíše dojmy, se dívat s podezřením? Domnívám se, že často spíše opak je pravdou. Možná dnes spíše příliš přeceňujeme poznání založené na logických argumentech či poznání technicistní povahy. Poznání zakotvené ve zkušenosti přitom vůbec nemusí být iracionální a nepromyšlené. Jen není

Proti teroru, proti nenávisti

Nevidím rozdíl mezi zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění křesťanů, a zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění muslimů. Cílem radikálních islamistických teroristů není pouze vyvolat v Evropě strach, ale především donutit Evropu a evropský lid k tomu, aby se začal chovat stejně jako fundamentalisté. Po pařížských útocích [13. 11. 2015 pozn.redakce] už doslova hrajeme o

Ztratila hesla sametové revoluce svůj obsah?

Anebo naopak má étos spojený s 17. listopadem a následnými změnami stále co říci i v dnešní době? Hesla a proklamace spojená se začátkem utváření demokracie po pádu komunistického režimu v naší zemi jsou někdy obviňována z vyprázdněnosti a jejich připomínání pak z planého moralizování. Nicméně zdá se nyní, že demonstrující lidé v ulicích a

Česká demokracie začala Bílou horou

Mnichov, interpretován jako velká zrada, je zároveň mementem, kdy zmizelo Československo jakožto unikátní evropský ostrov demokracie a svobody v moři autoritativního nacionalismu. Často kladená otázka, zda patříme na západ, nebo na východ, sama dokazuje, že na západ. Na východě by taková pochybnost ani nemohla vyvstat. Tam se o věcech přespříliš nediskutuje. Největší šrámy na české

Buďte hrdinové

„Svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi, kteří se na něj dívají, aniž by něco udělali.“Abert Einstein Když se to vezme kolem a kolem, ze sebekritického hodnocení my lidé nevycházíme příliš pozitivně. O světě toho ve skutečnosti až tak moc nevíme. Z toho, co víme, mnohé není pravda. Pod vlivem emocí se rozhodujeme

Ak (ne)zmeníme náš život, čaká nás lepšia alebo horšia budúcnosť?

Vo svete rýchlych zmien, kde nás stále viac vecí rozdeľuje, existuje skutočnosť, ktorú túži poznať každý. Budúcnosť. Toto nenápadne slovo, nám už po samotnom vyslovení evokuje pocit neznáma. Takisto nevieme s určitosťou povedať, aká bude tá naša. Môžeme však do veľkej miery ovplyvniť jej finálnu podobu. Zaisťujú však moderné vymoženosti naozaj kvalitnejší zajtrajšok?  Znamená zmeniť svoj