evropa Archív

Brexit: Marné hledání britské demokracie

Bezprostředně poté, co si Britové sami odhlasovali vlastní odchod z EU, se začaly objevovat hlasy mnoha tzv. “remainers”, zastánců setrvání, kteří referendum zpochybňují, resp. se snaží o jeho opakování. Brexit je realitou. Osobně jej, i bez ohledu na jeho krátkodobé a střednědobé kriticky negativní dopady, vítám, protože jsem odjakživa explicitně euroskeptický, respektive se obecně stavím

Kam jsme to dopracovali aneb islamofobie jako jako projev hysterie z kolapsu – 2. díl

Islamofobie je realitou Toto ovšem ani v nejmenším neznamená, že islamofobie jako specificky protimuslimská nenávist a závažný sociálně patologický jev, ohrožující kohezi celé společnosti, neexistuje. Naopak, islamofobie je reálnou a každodenní nenávistí podobně jako antisemitizmus nebo biologický či kulturní rasizmus. Podobně jako tyto má i oná své charakteristické projevy, své koncepty i svou historii. Pavel

Příchod tak velkého množství migrantů v žádném případě neohrožuje kulturní identitu Evropy

Muslimům, a samozřejmě i těm, kteří jako migranti potažmo či exulanti přicházejí na Západ, se nabízí jedinečná dějinná šance nejen historicky osvědčit, ale přímo v reálném čase dokazovat, že jsou kulturními a mravními lidmi stejně jako Evropané či Američané anebo Izraelci (a samozřejmě i Židé mimo Izrael). Byť někteří zapšklí politici a mnozí rádoby „ochránci našeho

Zde ne, zde je Evropa!

Celou sobotu jsem prožil v jakémsi útlumu. Brouzdal jsem po netu, hledal nějaké informace, že se vlády jednotlivých států Unie vzpamatovaly a začaly hledat řešení, jak ochránit své občany. Jak přestat dbát na práva nelegálních imigrantů a hájit životy svých lidí. Moc jsem toho nenašel. Vlastně jen samé kňučení, co všechno nejde. Mezitím jsem pospával. Nemám moc rád

Extrémismus na vzestupu

Před pár lety jsem se zamýšlel nad nebezpečím vzrůstajícího extrémismu v Evropě a došel jsem k názoru, či jsem spíše doufal, že i přes jisté ukazatele, které stoupající extrémismus naznačovali, všechna nacionalistická, xenofobní, rasistická a extrémně pravicová rétorika postupně opět vymizí. V roce 2011 otřáslo světem vraždění norského radikála Breivika a v roce 2012 získala v řeckých parlamentních volbách neonacistická

Kam kráčíš, Evropo?

Ve Francii slaví obrovský úspěch Marine Le Penová a její Národní Fronta. Eurovolby vyhráli, poprvé a s převahou. V Dánsku zvítězila nacionalistická pravicová Dánská lidová strana, v Belgii rovněž nacionalistická Nová vlámská aliance. Úspěchu se dočkali také nacionalisté v Irsku, nebo Finsku. Ačkoliv jsou v mnohém rozdílní, něco mají společného – jejich styčným bodem je