Archív autora
Ocitla jsem se v nádherné zahradě, která se zdá být nekonečná. Kolik je tu krásných květin, rozkvetlých stromů, keřů nejrůznějších barev a vůní! Procházím se a nemohu se nabažit všeho kolem. Vtom proti mně rychle kráčí štíhlý muž s hustými rozčepýřenými vlasy a velkým knírem. „Hallo,“ povídá. Mluvíme tedy anglicky, já s kanadským akcentem, on krásnou američtinou, i když pro mne trochu
„Je mi zima, hrozná zima.“ „Dědo, my už jsme ale dávno vyčerpali příděl elektřiny i paliva na tenhle měsíc.“ „Promiň, chlapče, chvíli jsem zapomněl na příděly, elektrickou energii z větrníků a panelů, a tak. Pravděpodobně jsem se v představách octl v dávných časech před VSU.“ „Dědečku, ty přece víš, že já jsem se už narodil