Nenávistnými projevy to začíná, transporty do táborů smrti to končí

Holokaust, nevzhledná jizva na tváři lidstva. Kde se vzalo v lidech tolik nenávisti, aby se dopustilo takto odporných činů? Nezjevila se z čistajasna. Bujela a byla přiživována. Začalo to slovy a skončilo smrtí miliónů nevinných.

Holokaust. Nevzhledná to jizva na tváři lidské civilizace. Na pokožce moderní lidské společnosti. Systematické vybíjení příslušníků jiných ras, národů či jinověrců. Likvidace tělesně postižených, odlišných ale i vzdělaných a nesouhlasících. Miliony zmařených nevinných životů. Miliony mrtvých jen pro něčí nenávistí zahlcenou mysl.

Vypalování synagog, transporty do táborů práce i smrti. Živoření a věčná dřina v nelidských podmínkách. Pokusy na lidech, plynové komory, hromadné hroby. To vše se člověku vybaví po vyslovení hrůzně znějícího slova Holokaust.

Kde se však v lidech vzala taková míra nenávisti, aby byli takto odporných činů schopni? Kde vypučela? Kde se tak náhle zjevila?

Nikde! Byla po celou tu dobu v nás. Byl to onen strach z neznámého. Opatrnost před Židy, kteří byli lidem až příliš cizí a záhadní. Pověrčivost, jež na konci 19. století vyvolala nenávist tak silnou, že přivedla do vězení nevinného židovského mladíka Leopolda Hilsnera uštvaného středověkou pověrou. Znechucení ze slovanů rakouského mocnářství, kteří se rozpínali z pohledu mladého Hitlera a dalších až příliš v ulicích Vídně. Onen z Bible sálají odpor k sodomským hříšníkům.

Stačilo se tohoto strachu pouze chopit. Strachu, který je pevným mostem k temné straně síly. K čiré nenávisti zaslepující mysl a zdravý úsudek. Uchopit jej, vštěpovat ho lidem do hlavy a neustále jej živit. Šířit mezi lidmi lži, pomluvy a nenávistné projevy a zároveň to vše tolerovat.

Začalo to nenávistnými projevy, pokračovalo přehlíženými násilnostmi, rostoucí silou extremistů, perzekucí, zákazy vstupu určitým skupinám osob do kin a obchodů, značkováním lidí, zavíráním nevinných až jsme to nakonec dopracovali až k holokaustu.a k výše zmíněným zrůdnostem.

Zdroj: http://www.yadvashem.org/holocaust

Nezamýšlím se dnes nad tímto tématem náhodou. K oné nelibé myšlence nehodné těchto předvánočních dní mne vede naopak pozorování rostoucí nenávisti vůči všemu cizímu v naši společnosti. Bylo to právě dnes v noci, kdy byla opět napadena skupinka cizinců jen proto, že mezi sebou nerozprávěla česky (zdroj). Nevinných studentů.

Ano, i u nás to začalo projevy plnými strachu a nenávisti. Všichni ti, jež dštili plameny, se pak hájili bázní. Oni přece nešíří nenávist. Jen se bojí o sebe, o své životy a osudy svých dětí. Islamizace, která zde neprobíhá. Uprchlíků, kteří se k nám neschylují.

Lidem se nechala živná půda, jejich strach dále živili nezodpovědní a mocichtiví politici a každé slovo bylo jen polínkem do ohně rostoucí nenávisti. Kdo mohl tento požár střídmým a uvážlivým slovem pro své vnímání ve společnosti hasit, nečinil tak. Slepě přihlížel a nebo souhlasně pokyvoval hlavou. Kdo hasil, byl okamžitě zaškatulkován do vlastizrádné pražské kavárny.

Svět dospěl dále a na demonstracích se začaly objevovat šibenice i pálit knihy. Jenže kdo pálí knihy, myšlenky vryté do listů papíru, ten pak často pálí i lidi.

Ale ne, my přeci nešíříme nenávist. My se jen bojíme. My nechceme nikomu ubližovat. A přesto neuběhla zas tak dlouhá doba, abychom tu neměli první napadení. Muž, původem z Afriky byl napaden v tramvaji skupinou fotbalových fanoušků (viz). Nikdo se jej nezastal, nikdo mu nepomohl. Všichni jen nečině přihlíželi. A prezident? Místo aby společnost pokáral, že takto se rozumný a civilizovaný člověk nechová, naopak jen tak nějak nezaujatě poznamená, že to se čas od času stává.

Jen jediná věc je však nezbytná pro triumf zla – aby dobří lidé nic nedělali. A pokud tedy okolí jen lhostejně mlčelo a přihlíželo a prezident takový čin div neschválil jako dobrou věc, není se co divit, že tady máme další napadaní a v parlamentu extremisty volající po omezování lidských svobod a přímo vybízející k nenakupování u určitých etnik.

Internet je zahlcen nenávistnými příspěvky. Pálí se knihy, na demonstracích se objevují šibenice. Hrozí se smrtí a lidé jsou napadáni. Někteří politici svými výroky jim nepohodlné také nešetří. Učenost je zpochybňována a urážena.

“Egyptský opiceny zrozený z neandrtálců,” píše v rozhořčení komunistický náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav komínek na facebooku po návratu z Egypta.

“Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu,” hřímal tajemník SPD a blízký spolupracovník Tomia Okamury Jaroslav Staník koncem října přímo na půdě poslanecké sněmovny. “Vyzýval k tomu, aby se všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození,” sděluje naopak bývalý poslanec Marek Černoch.

Co bude následovat dále? Pogromy romských ghett? Likvidace jinověrců, lidí s tělesným postižením a homosexuálů? Perzekuce cizinců? Vypalování Mešit a Synagog? Transporty do pracovních táborů? Plynové komory?

Opravdu je to ta cesta, kterou chceme jít? Opravdu jsme tím vysněným národem Masarykovým? Národem Masaryka, který se stavěl proti nacismu, přespřílišnému nacionalismu i antisemitismu. Který stavěl lásku, rozum a učenost na první místo a kladl na ně nebývalý důraz. Toho Masaryka, který se zastal jako jeden z mála Žida Leopolda Hilsnera? Který inicioval pomoc židovským uprchlíkům.

Né, to nejsme. Jsme jen národem zbabělých a kvičících prasat, který se děsí a div nepukne nenávistí, i když se má nejlépe v historii. Masaryk by byl dnes haněn a urážen víc než celá “pražská kavárna” dohromady. On, Čapek a další, kterými se “vlastenci” tolik ohání, by byli dnes vláčeni špínou a bahnem. Teskno je mi, když vidím, kam jsme to dopracovali mí drazí národovci.

Publikováno na blogu autora.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.