Proč (ne)kritizovat kapitalismus a komunismus?

V minulosti udělali nejslavnější představitelé sovětského komunismu jeho hodnotám velkou
medvědí službu, díky které jsou dnes hlavní komunistické principy veřejností zavrhovány. Nemělo by se zapomínat na zločiny proti lidskosti způsobené totalitním režimem a upírání lidských práv. Zvláště my, kdož jsme občani státu právě bývalého sovětského bloku. V kapitalismu, který vzkvétal na druhé straně Železné opony, jsme si přisvojili po jejím pádu i přes nově nabytou svobodu volného cestování a možnost svobodného podnikání, samozřejmost volné soutěže politických stran a tudíž možnost připojit se ke skupině stejného politického smýšlení, se setkáváme s problémy novými, ne už v rámci určitého území ale celoglobálními.

Jeden z kladů v komunistickém systému byl důraz na společnost jako celek, nicméně v minulosti
přespříliš na úkor individua vedoucí k všeobecné nespokojenosti. Zároveň však jsme v celku
spojeni, každý by měl přispívat kuprospěchu vyšších zájmů a zároveň musí úspěch jednoho
znamenat i štěstí všech k dosažení celkového růstu. V kapitalistickém volném trhu existuje jeden zvlášť chorobný princip – když jeden bohatne, druhý chudne. Na trhu práce vzniká boj o volná pracovní místa a kromě mezilidských konfliktů pak vzniká skupina nepracujících, které na základě různých podmínek musí stát zaopatřovat ze svého rozpočtu.

Znárodňování za éry komunismu a zbavení práva vlastnictví byl dozajista negativní jev. Jisté
podniky, na kterých stojí především infrastruktura jako rozvody elektřiny a podniky kontrulující a těžící suroviny z území státu by měli vydělávat na provoz, zaměstnance a podstatně podporovat státní rozpočet. Svobodný trh západního světa a Asie přispívají k vytváření slepé uličky konzumní společnost vytvářející gigantické množství odpadu, devastující přírodní zdroje a ničí morálku člověka ve smyslu vztahu k přírodě jako k nečemu, co je vyčerpatelné a co je nutno dostatečně chránit a nepřetěžovat.

Dalším destruktivním jevem komunismu byl „brainwashing“ ve formě neustálého propagování a
vyzdvihování Sovětského svazu, Marxismu-leninismu a socialismu. Pochody, sovětské vlaječky na oknech, bezduché besedy o záporech kapitalismu a úspěších komunismu, z toho všeho mimojiné vyplynulo udavačství a tudíž ničení mezilidských vztahů. Nic není černobílé a musíme uznat, že principy fungování společnosti, tradice a základní hodnoty je třeba udržovat, připomínat a chránit tak kontinuitu společnosti. Dovolím si tvrdit – a doufám, že nejsem jediný – , že jistá dávka národní hrdosti a vlastenectví a ctění principů demokracie dnes leckomu chybí.

Během studené války se lidstvo naučilo znát pouhé dvě cesty. Ani jedna není dokonalá. Každá se dá zneužít v něčí prospěch a ublížit člověku či přírodě, ve které žijeme. Chce-li člověk prosperovat i v budoucnosti musí pochopit, že ani kapitál ho nakonec nezachrání před záhubou. Nepřehodnotíme-li některá svá stanoviska a nebudeme-li uváženější a budeme dosavadní pořádky chápat jako neměnné dogma nikdy nevyvineme plně svůj potenciál, kterým nás příroda obdarovala.

Komentář

  1. Od Pavel

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.