Jak rychle se člověk dostane z vrcholu na dno?

Říkejme mu Tom. Jméno kluka v místě jeho bydliště, kdysi oblíbené. Do jeho dvaceti let žil normálním životem. Byl to chytrý, vychovaný a hezký kluk. To se ale mělo brzy změnit. Z kluka, který měl všechno, měl zdraví, rodinu, přátelé, vzdělání, se stala troska, pouhá tělesná schránka. Můžou za to drogy? Alkohol? Vliv špatného kolektivu? Nebo něco jiného? Kdo ví…

Škola mě moc bavila

„Takového syna, jakým byl Tom by si přál každý.“ Říká jeho maminka. Tom byl totiž moc hodný kluk, všichni ho měli rádi, byl slušný, hodný, chytrý, učitelé ho milovali, samé jedničky na vysvědčení byly samozřejmostí až do třeťáku na střední. Maturitu na obchodní škole, na kterou chodil, zvládl levou zadní s vyznamenáním. Hned po maturitě si našel práci. Mezitím mu přišel domů dopis o přijetí ke studiu na vysokou školu architektury. „Škola mě moc bavila, ať už střední nebo ta chvilka, kterou jsem strávil na vysoké škole.“ vzpomíná Tom.

S Míšou něco je

Psal se rok 2007. Listopad. Pro Toma 2. ročník na vysoké škole. To už on ale asi nevnímal. Listopad roku 2007 byl pro něj začátek konce. Tehdy totiž poprvé vyzkoušel drogy, chvíli na to se stal závislým. „Všimla jsem si, že s Tomem něco je. Chodil pozdě domů, do školy už nejezdil skoro vůbec a přišel o práci.“ Vzpomíná posmutnělá Tomova maminka.

„Na tu dobu už si moc nevzpomínám, asi jsem tu dobu vytěsnil. Jediné co si pamatuji, že jsem se ze začátku cítil jako v ráji“, říká Tom. Netrvalo to ale dlouho a ráj se změnil v peklo, Tom začal prožívat klasické příznaky feťáka. Že je narkoman, si poprvé uvědomil, když ukradl svému otci 25 tisíc z účtu, aby měl na fet. „Na něco takového se jako rodič nemůžete připravit, nikdo vám neřekne co dělat. Byli jsme bezmocní, nevěděli jsme, jak mu pomoct.“ Popisuje Tomův tatínek.

Detox

Nakonec Toma rodina a jeho přátelé přemluvili, aby šel na léčení. Tak začal Tomův detox. „Bylo to strašný, pamatuju si na strašné křeče a pocení, vím, že jsem nebyl vůbec schopný zaostřit, takže jsem v podstatě nic neviděl, a pak ta strašná touha, touha šlehnout si, pár dní jsem věděl, že jsem schopný udělat cokoliv pro to, abych si mohl koupit fet.“ Nervózně popisuje Tom. Na detoxu byl 14 dní a poté celých šest měsíců na odvykačce. Dnes je to 7 let a Tom je, jak se říká, čistý, tedy aspoň co se týče drog.

„Podetoxová“ doba

Celá rodina si v tuto, jak oni tomu říkají, „podetoxovou“ dobu oddychla. Na školu už se Tom nevrátil, ale našel si novou práci ve stavařské firmě za slušné peníze. Doma si mysleli, že je nejhorší za nimi. Naneštěstí brzy zjistili, jak moc se mýlili. Toma v té době popisují jako člověka bez zájmu: „Myslím, že jsem ztratil smysl života a už jsem ho nenašel, až v tom chlastu.“ Netrvalo dlouho a oslabený organismus Toma si navykl na další drogu, drogu opomíjenou a podceňovanou, drogu jménem alkohol.

V místní hospodě každý den chodil na 7-8 piv a k tomu 7-8 rumů, před odchodem si nechal načepovat 2l bílého vína. Než šel spát, vypil litr a ráno, když se vzbudil, vypil litr druhý. Jak už to u stavařů bývá, k práci mají po ruce vždy nějakého toho lahváče. Tom jich nosil v batohu 8 a samozřejmě nevynechal stavařské „obědy“ v hospodě u piva, kde vypil 3. Když to spočítám, denně tedy vypil 17-18 piv, 7-8 rumů a 2l vína. To už s tělem udělá své. Nebylo tedy překvapením, že o dva roky později se dostavili velké zdravotní potíže.

Prázdná schránka

Tom byl hospitalizován, prodělal těžkou operaci a museli mu vyjmout jednu ledvinu. Jeho játra byla v dezolátním stavu a svou funkci téměř přestala plnit. „Mysleli jsme, že umře. Já za ním nebyl v nemocnici ani jednou, bál jsem se na něj podívat. Máma mě pořád přemlouvala a s pláčem mě prosila, ať se jdu s Tomem rozloučit, já se ale bál, nechtěl jsem se s ním loučit.“ Vypráví Tomův mladší bratr, Lukáš. Po několika měsících léčby a abstinování se Tom cítil fit, tak se musel, i přes to, že věděl, že i jedna sklenka alkoholu pro něj může být sklenkou poslední, „odměnit“ alkoholem. „Vím, co dělám, vím, že jsem v podstatě sebevrah, ale nemůžu si pomoct.“ Přiznává Tom.

Za poslední 3 roky vystřídal Tom asi 6 prací a pije dál. Zatím je zdráv, nemá ale žádný životní cíl, žádný smysl života, nemá žádné zájmy, má jen zdrcenou a unavenou rodinu. Nikdo neví, jak tenhle příběh skončí. Jisté je, že Tom už nebude nikdy jako dřív. Okolí dnes osmadvacetiletého Toma se shoduje na jednom: Tom je už jen prázdná schránka.

Tags:

Komentář

  1. Od Filip Horák

    Odpovědět

    • Od Ivana Wisińská

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.