mravnost Archív
Na to, jak bychom se měli chovat, kde najít kritéria dobrého života, jaký čin je, nebo naopak není v pořádku, existovalo v dějinách lidstva mnoho teorií. Jedna z nich se však ostatním svou extravagantností a kontroverzností vymiká. Tou jednou je morální teorie Friedricha Nietzscheho, jíž lze považovat za brutální útok na veškeré dosavadní chápání morálky.
Co je to etika a morálka? Etické chování a morálka doprovázely lidské úvahy snad již od samotného počátku myšlení. O důležitosti této problematiky svědčí existence filosofické disciplíny etiky, tedy „vědy o mravnosti člověka, o původu a vývoji jeho morálního vědomí, svědomí a jednání.“ (Hartl a Hartlová, 2010, str. 133) Je proto logické, že se k problematice
Jsou místa v evangeliích, která jsou pro mne tvrdým oříškem. Například tato Ježíšova věta: „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť.“ (Mt 5,39 – 40). Tato věta, vytržená z kontextu, může vést k úvaze, že po nás
Jednou za čas se u nás rozvíří vášnivé debaty o znovuzavedení trestu smrti. Většinou k tomu vede nějaký ohavný zločin. Násilná vražda malé Elišky je toho názorným příkladem. Ačkoliv nelze takto nechutný čin neodsoudit a emoce ve mně volají po co nejtvrdším potrestání pachatele, snažím se zachovat si racionalitu v debatě jiné – v debatě o trestu smrti,