realita Archív
Človek môže veriť v kadečo. K viere v niečo ho väčšinou privedie okolie, v ktorom žije. Toto môže vyústiť až do fanatizmu, fanatickú vieru, keď sa mu v mozgu „prepne výhybka“, možno navždy. O fanatizme tu nebudem písať. Rozumný človek ale nie je fanatik. Napriek tomu ale veľa ľudí verí bez dôkazov. Podľa môjho názoru pri spoznávaní sveta okolo nás
Fenomén podmiňovacího způsobu v lidské gramatice je záležitost vysoce existenciální. Je to verze lidské přebývání, které je definováno melancholickým, debilním uskutečňováním svého „Já“ v prostoru a čase. Ztěžovatelský komplex je pak průvodním znakem tohoto onemocnění. Tíha vlastní marnosti dopadá na celého člověka, stává se tělovým mlékem, které má mumifikující účinky. Podmiňovací způsob se dotýká sloves jako slovního
Pokud si myslíte, že poplašné zprávy a „zaručené“ předpovědi jsou jen nerealistickým klevetěním, máte pravdu. To ovšem platí jen do té doby, dokud jim neuvěří dostatečné množství lidí. Proč naše očekávání ovlivňují svět a lidi kolem nás tak, že nakonec naplní naše původní předpovědi? Větší problém než události samotné jsou jejich interpretace Obklopeni neodkladnou současností, vnímáme dnešní dobu
V minulém článku jsem psal o tom, že pro člověka neexistuje žádná pravda, protože zkrátka nedokáže poznat, co je „pravdivé“, možná existuje něco jako absolutní pravda, ale to přes naše problémy v poznávání nedokáže s určitostí říct. I přes zřejmé důkazy z minulého článku a přes mnohá prohlášení světově známých filosofů o neexistenci pravdy resp. o nemožnosti skutečného poznání
Zdravím priatelia! Relatívnosť súčasnosti. Nie je možné za niektorých okolností definovať súčasnosť? Žijeme v súčasnosti? Rozoberieme efekty vyplývajúce z obyčajného pozerania sa na vzdialené objekty, prenos informácie do nášho mozgu a efekty vyplývajúce zo špeciálnej teórie relativity. Definovať súčasnosť môže byť náročnejšie, než sa na prvý pohľad môže zdať. Naše vnímanie sveta Udalosti dejúce sa okolo nás môžeme