totalita Archív

O demokracii

Jen 37% středoškoláků považuje demokracii za nejlepší způsob vlády. Tedy alespoň podle průzkumu, provedeného pro organizaci Člověk v tísni. Takhle vypadá budoucnost? Konkrétně pouze 37% dotázaných souhlasilo s výrokem: „Demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády“. Naopak plná třetina středoškoláků se přihlásilo k výroku, znějícímu: „za určitých okolností může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický,“ sedmi procentům

Hitler a továrna na souhlas: Proč podléháme propagandě?

My, nebo oni. To je oč tu běží. Oni jsou samozřejmě zlí. A to, co je zlo a proti komu je třeba bojovat, lidem vždy ochotně vysvětlí propaganda. Asi bychom nenašli člověka, který nikdy neslyšel o druhé světové válce, nacismu a holokaustu. Možná, že po těch téměř sedmdesáti letech považujeme tyto události jen za zaprášenou

Mesiášové dneška: O konci světa, informacích a hledání pravdy

Jak mám poznat, kdo mluví pravdu? Jak mám poznat, kdo lže? Kdo se mnou pouze manipuluje za nějakým účelem a kdo to „myslí upřímně“? Konec světa jako zdroj politické moci Postmoderní společnost se v  roce 2015 nachází na pokraji zvláštního stavu, který různé zájmové skupiny, různá média, různí lidé, popisují různými slovy. Někteří označují události

Hannah Arendt: Od masové společnosti k holocaustu

Člověk, u nějž sílí pocit postradatelnosti, realita je pro něj neúnosná a upadá u něj dokonce i zájem o vlastní blaho, je nejvíce ohrožen demagogií. Johanna „Hannah“ Arendt (14. října 1906 Hannover – 4. prosince 1975 New York) byla politická filosofka a publicistka německo-židovského původu. Autorka děl např. Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla; Původ totalitarismu

Totalitarismus a důvody, proč na něj nezapomenout

Neřešené problémy nakonec vyvřou a hrozí katastrofou, a to je přesně ta situace, na kterou čekají extremistické skupiny, pro které jsou jednoduchá a rychlá řešení prioritou. Přestože v posledních dvaceti letech zdánlivě zažíváme relativně klidné a šťastné období, pomalu začínají vybublávat na povrch neřešené problémy uvnitř politické, sociální a ekonomické sféry, které zastřešuje výraz nespokojenosti

Krize moderní doby a její dopady – autorita a svoboda

Krize moderní doby se podepsala v prvé řadě na základních politických kategoriích, jimiž jsou autorita a svoboda. Všichni se neustále vznášíme mezi tradicí a modernitou, protože nám ani jedna z nich zcela nevyhovuje.[1] Toto dilema našlo svůj výraz v jednoslovné diagnóze, kterou je krize. Krize ekonomická, krize společnosti, krize Evropy – takové termíny každodenně rezonují v našich uších. Hledání příčin

Lidé, kteří nenávidí vzdělání

Zamyšlení v podobě obrany humanitního vzdělání; o tom, proč se lidé znovu učí nenávidět vzdělání, kdo je za to zodpovědný, komu to vyhovuje a proč bude nakonec zotročená společnost litovat likvidace akademické veřejnosti, po které volají extrémisté. Na první pohled se může zdát, že se česká společnost dostala do stavu eskalujícího střetu vyhrocených vášní. Ve

Třetí vlna: Jak za tři dny udělat z kohokoliv součástku v kole totality

Stačily tři dny a střední škola v americkém Palo Altu se změnila v ostrov totality. Experiment Třetí vlna přesvědčivě dokázal, jak snadno lidé propadnou zlu. Učitel dějepisu Ron Jones se roku 1967 snažil v rámci přednášky o nacistickém Německu žákům vysvětlit, jak bylo možné, že celý národ slepě následoval diktaturu a nevěděl – nebo dokázal

Souboj civilizací, útok na demokracii a strach o vlastní moc

Proč existují u autoritářských režimů tendence útočit, záměrně nepoužiji „na svobodný svět“, ale na svět svobodnější než ten jejich? Ze strachu o vlastní moc. Premisa této úvahy je následující. Každý jedinec ve vedení země má zájem především upevňovat vlastní moc, ať už se jedná o jakékoli státní zřízení. Peking nabádá, aby se ve školách omezovalo

Úvaha o síle slov

Slovo, skládající se z hlásek, má pro každého z nás jiný význam. Pro někoho to může být pouze dorozumívací prostředek a pro někoho naopak součást nezbytná pro povolání. Někteří ale tuto vlastnost vyjádřit se třeba ani nemají. A přesto právě slova pohybují světem různými směry a každý je používá s různým záměrem. Je mnoho způsobů,