Měkká energie v našich domovech je pradávným strážcem domácího krbu

Možná, že jste někdy měli možnost slyšet o měkké a tvrdé energii v souvislosti s technologií a energetickými zdroji. Témata ekologického zacházení s okolím, zdroji, světem, nebo jen s naší domácností jsou už vcelku běžná, nicméně stále můžeme hledat nové souvislosti a inspirace pro každodenní život.

Ráda bych tedy přinesla krátké zamyšlení nad tím, jak může každý člověk ve svém životě podpořit v domově tzv. měkké energie a zdroje. Termínem měkké a tvrdé energie se dlouhodobě zabýval britský energetický expert A. B. Lovins a o principech těchto energií se můžete dočíst v jeho knize Cesty měkké energie. V zásadě jde o to, že tzv. tvrdá energie je téměř vždy centrálně vyráběna a distribuována a vytváří jakýsi monopol – příkladem jsou tepelné a jaderné elektrárny. Tato energie je také velice zranitelná právě tím, že je centralizovaná a tvrdým neohebným systémem distribuována do domácností, kde je většinou vnímána jako poněkud nepochopitelný až magický prvek, který se zkrátka odněkud bere. Přináší také riziko zranitelnosti všech jednotek, které jsou na tento energetický systém napojeny a tím jsou velice závislé na distribuci tvrdé energie.

Naproti tomu měkká energie má jiné charakteristiky. Za prvé využívá často různé místní zdroje rozličných typů, dále je snadno pro uživatele pochopitelná, čerpá z mnoha skromných individuálních příspěvků a pracuje především s energií z obnovitelných zdrojů. Zajímavé je, že měkká energie umožňuje práci s takovou hladinou energie, která odpovídá potřebě pro finálního uživatele. Tedy vezmu si jen tolik, kolik je potřeba, a nemám žádné zbytečné přebytky.

Protože lidé většinou chtějí porozumět svému světu, a já bych dokonce řekla, že toto porozumění okolnímu světu může přinášet často chybějící pocit smyslu a ukotvení zde, tak stále víc vyhledávají osobní přístup u doktora, cenní si svého oblíbeného nárožního krámku nebo farmáře, stěžují si na neosobní služby a byrokratické systémy. Je přirozené, že lidé chtějí být zodpovědní za své osudy a nechtějí být jen jakýmsi kolečkem v soukolí nadosobních systémů, které nemohou nijak ovlivnit. Tedy alespoň pokud toto nastane, většina z nás se určitě cítí zbavena svobody, osobní vůle a síly a není to příjemný pocit.

Právě proti takovým marným pocitům bojuje měkká energie – každý z nás se může naučit ji ve svém životě zvyšovat a začlenit ji do svého živobytí. Téměř všechny tradiční ženské činnosti v domácnostech se dají pojmenovat jako „měkké“. Rozumět kynutí těsta, uplést si vlastní svetr, zavařit vlastní ovoce a marmelády, šít si sukně a vědět, co potřebují jabloně, aby plodily – to vše jsou atributy měkké energie, která podle A. Lovinse představuje drobný triumf kvality nad průměrností a individuality nad Systémem. Energie žen jako strážkyní domácích krbů vždy využívala sebedrobnějších příspěvků všech členů domácnosti, vždy byla přístupná pochopení a vždy respektovala jedinečné půvaby a zdroje místa, ze kterého vytvářela takto domov.

Myslím, že bychom měli opět zesílit na svých vlastních nohou už jen pro ten dobrý pocit, že jsme svého života a svého blízkého prostředí strůjcem a ne jen vláčenou součástkou. Ať už budou muži truhlařit, spravovat pojistky, zateplovat podkroví, kutit, zahradničit, vařit nebo tkát koberce a ženy totéž (gender není v tomto ohledu důležitý), bude to znamenat, že pěstujeme právě to zdravé společenství, ve kterém máme pocit sounáležitosti i vlastní hodnoty, ve kterém jsme individuality a svými jedinečnými příspěvky stojíme proti unifikaci. Je to prostý návrat domů a zároveň zajímavé poznání, že všechny tyto tvořivé aktivity jsou vlastně ze své podstaty ekologické a určitě stojí za to je každodenně podněcovat v našich životech.

Tags:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.