Vedomie: Hypotéza o jeho podstate aneb prepojenie západnej a hinduistickej filozofie, část I.

Úvod V tomto texte popisujem svoje názory na vedomie. Vedomie považujem za veľmi zaujímavú tému, lebo je to niečo, čo všetci osobne poznáme, priam intímne používame, a pritom nevieme, čo to vlastne je. Možno prvýkrát ma vedomie zaujalo už v detstve, približne v čase, keď som začal chodiť do školy. Problém sa vynoril vo forme

Dialog mezi libertariánem a socialistou, aneb proč odmítnout rovnost majetku i jakoukoli regulaci?

Tvrzení libetariána: jakýkoli rovnostářský model distribuce majetku, pokud chce zůstat stabilní, musí nutně omezit svobodu člověka, protože musí bránit transakcím, které by tento systém nutně vyvrátily, a on by popřel sám sebe. Jakákoli svobodná transakce prostředků od jednoho k jinému výměnou za službu totiž může vytvořit či posilovat nerovnost. Představme si například, že milion doposud si

Prirodzená filozofia

Úvod V tomto texte popisujem svoje základné filozofické názory, ktoré som nazval prirodzenou filozofiou. Viacerí filozofi nazvali svoje diela „Prírodná filozofia“. Od čias Aristotela do 19. storočia sa pod prírodnou filozofiou chápalo študovanie prírody. Newton nazval svoje veľké dielo „Matematické princípy prírodnej filozofie“. Nechcel som sa názvom podobať týmto géniom, ani sa od nich dištancovať.

Život s psychickou nemocí

Může to postihnout kohokoliv z nás. I tomu nejšťastnějšímu a nejúspěšnějšímu člověku se může zbláznit chemie v mozku. Jak se s tím vypořádat a naučit se se všemi těmi hrůzami žít? Není lehké si přiznat, že se vůbec něco děje. Říkáte si, že je to normální, že jste jen přetažení a vyspíte se z toho.

Prosím! Nechte Krtečka žít! A nezabíjejte paní Krtečkovou!

Včera jsem si přečetla zprávu o tom, že Kateřina Miler prohrála spor o Krtečka. Nesmí dál tvořit svoje knížky a ta, co už je na pultech z nich musí zmizet. A tak jsem dnes ráno, hned jak jsem vysadila dcerku ve školce, naběhla do knihkupectví a zmíněnou knížku koupila. Paní knihkupkyně tam měla ještě dvě –

Život

Život. Co je to?  A jak jej vlastně vnímáme? Je to snad jakýsi čas, který je nám vymezen na tomto světě počínaje narozením a konče smrtí, přičemž s našim odchodem vše zažité a poznané zaniká? Je to jen ten časový úsek, který prožíváme, cítíme, vnímáme a zažíváme? Neskutečný kratičký dar, jen vyprchá s našim posledním

Ľudské chápanie

Dievča: „Môžem sa Ťa niečo spýtať?“ Chlapec: „Jasné.“ Dievča: „Prečo si myslíš, že všetko sa dá vysvetliť vedecky? A čo Boh? Ako vysvetlíš Jeho?“ Chlapec: „Pretože vo vede je logika. A čo Boh? Ten nejestvuje.“ Tento rozhovor som si vypočul dnes vo vlaku, keď som cestoval domov. Rozprávali sa dvaja teenageri, ktorí sedeli oproti mne.

Genetické inženýrství u lidí

Pojem genetické inženýrství, nebo také genetická modifikace, lze nejlépe definovat jako přímý a záměrný zásah do genomu nějakého organismu, v našem případě u člověka. Jednu z mnoha metod genetického inženýrství představuje vnášení tzv. kmenových buněk do plodu, který se ještě vyvíjí v těle matky. Takové pokusy se provádějí (ne na lidech) a jejich cílem je vývoj léčebných

Keď duša zaškrípe

Psychika. Je to predsa len výraz, ktorý všetci dobre poznáme. Áno, všetci vieme, čo toto slovo znamená (pre tých, ktorí nie: gr. psyché = duša, duchovno). V inom zmysle, je to grécky výraz pre duchovno. Ja ale chcem dnes rozprávať o niečom inom, niečom, čo je bežne okolo nás a je to stále prítomné. Psychika

Chodec

Člověk. Prý inteligentní tvor a nositel civilizace. Alespoň tak si ve svých očích stojí. Je tomu ale skutečně tak? Pokud je člověk skutečně civilizovaným a inteligentním tvorem, neměl by vším svým konáním směřovat ke zodpovědné správě světa, který je mu domovem. Bedlivě opečovávat půdu, aby nikdy neztratila na síle plodit životadárné plodiny. Chránit vody, které