Genetické inženýrství u lidí

Pojem genetické inženýrství, nebo také genetická modifikace, lze nejlépe definovat jako přímý a záměrný zásah do genomu nějakého organismu, v našem případě u člověka. Jednu z mnoha metod genetického inženýrství představuje vnášení tzv. kmenových buněk do plodu, který se ještě vyvíjí v těle matky. Takové pokusy se provádějí (ne na lidech) a jejich cílem je vývoj léčebných postupů, jež by zavčasu napravily u plodu vážné vývojové defekty. Když se narodí postižený člověk s deformovanou tváří, nefunkční rukou nebo nohou, bývá na nápravu pozdě.

Ale od léčby určitých nemocí v embryonálním stádiu člověka jsme již kousek od záměrného modifikování genů odpovědných za morfologii a fyziologii člověka, „jen“ za účelem vytvoření „dokonalého“ dítěte s předem naprogramovaným vzhledem, výškou nebo i vlastnostmi. Zůstává otázkou, zda jsou tyto změny morální. Rodiče, popřípadě lékaři, si budou hrát na osud, když budou určovat budoucnost jejich potomka. Zatím jsou však tyto změny jen předmětem dohadů, což je však dobře. Není dobré podcenit nějaké problémy, které mohou být s tímto modifikováním spojené.

Jedním ze základních problémů by mohla být změna ve společnosti, vyvolaná hlavně rozdíly mezi modifikovanými a nemodifikovanými lidmi. Část společnosti zřejmě genové vylepšení odmítne, nebo na něj nebude mít peníze. Ti, kteří se pro něj rozhodnou, se dostanou na úplně jinou úroveň než druzí, ať už z hlediska síly, inteligence nebo společnosti. Pravděpodobně se začne pracovní síla nabírat primárně z řad geneticky modifikovaných jedinců, kteří budou zvládat úkoly rychleji a lépe než jejich hůře obdaření příbuzní. Takový společenský rozdíl se může jen rozšiřovat, protože děti modifikovaných budou díky pozměněné DNA schopnější, úspěšnější a bohatší. Svým dětem předají svou vylepšenou DNA, navíc jim nakoupí další genetické inovace. Genová vylepšení se budou akumulovat z generace na generaci, společenské rozdíly se budou rozrůstat. Postupem času začnou v mysli rodičů vznikat obavy, aby jejich potomek neznehodnotil své geny spojením s někým s horším DNA. Může dojít k úplnému zákazu sňatků mezi vylepšenými a nevylepšenými. Tudíž sociální rozdíly by byly větší než kdy předtím.

Rasismus by oproti této situaci nebyl ničím, protože zde by panovaly rozdíly mnohonásobně větší než mezi jednotlivými rasami dnes. Postupem času by se mohly vytvořit dva nové druhy člověka s výraznějšími rozdíly, než byly rozdíly mezi Homo sapiens sapiens a Homo sapiens neanderthalensis. Jak by tyto dva druhy spolu vycházely je otázka, na kterou v současné době nedokáže odpovědět nikdo. Mohly by spolu vést neustálé války, které by mohly být i vyrovnané, několik vylepšených lidí proti velkému množství nevylepšených. Ale mohly by spolu žít v míru, byť odděleni velkými rozdíly.

Pokud by nenastal takový rozkol ve společnosti, řekněme například díky tomu, že by genetické modifikace byly dostupné všem, tak by lidstvo řešilo jiný problém. Již dnes s naší pokročilou medicínou je problém s přelidněním planety, tento problém by se několikanásobně zvětšil v případě, že by lidé dokázali eliminovat všechny nemoci již u embryí. Průměrná délka života člověka by se stále zvětšovala, lidská populace by za chvíli potřebovala alespoň jednu další planetu na to, aby se každému jedinci zachoval jeho životní prostor.

Ovšem byla by to nová éra pro celé lidstvo, genetické modifikace by umožnily rychlejší pokrok v oblasti vědy, tudíž za chvíli by pro lidstvo pravděpodobně nebyl problém osídlit další planetu a pak další. Z lidstva by se mohl stát druh žijící na víc planetách, postupem času třeba i ve víc solárních systémech. Ale toto už je otázka daleké budoucnosti.

Znamenalo by to velké změny i pro lidskou kulturu. Vznikala by velká hudební díla, která předtím nemohl nikdo vytvořit, protože by je nikdo nebyl schopen zahrát. Teď však by lidé byli schopni „naprogramovat“ u embrya vlastnosti toto umožňující. Olympiády by postrádaly smysl víc, než ho postrádají teď. Místo lidí užívajících doping by vyhrávali lidé geneticky modifikovaní k výhře v určitých disciplínách.

Z tohoto všeho vyplývá, že je třeba genetické modifikace zkoumat, ale před jejich rozšířeným používáním nejdříve promyslet všechny problémy s tím spojené. Tento přelomový proces budoucnosti nás, jako lidstvo, může posunout na další úroveň evoluce nebo nás může úplně zničit. Je ovšem jasné, že ve výzkumu technologií genetických modifikací musíme pokračovat, abychom byli schopni bojovat proti nevyléčitelným chorobám typu HIV.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.