Co vše vás může potkat cestou na dovolenou

Dovolte mi podělit se s Vámi o svůj tragický zážitek z cesty na dovolenou (a zpět). I přese vše, co se níže dočtete, jsem měla dobrou vůli nechat si tuto reklamaci pro sebe, tiše přijmout standardní předpřipravenou omluvu CK ve stylu „je nám líto, že cesta neproběhla dle Vašich představ, ale peníze Vám vrátit bohužel nemůžeme“, a dále už vzpomínat na tento zážitek jen s hořkým pousmáním. Avšak následný postoj CK mě přesvědčil, že bych si tento zážitek rozhodně neměla nechávat jen pro sebe. Kontaktovat CK je prakticky nemožné, telefon nikdo nezvedá a odpovědí na několik mých mailů (po vyhrožování ČOIkou, finančákem a snad i ježibabou) mi bylo jediné strohé „na reklamaci máme 30 dnů“, a to za situace, kdy i osoba rozumu mdlého musí rozpoznat, že to totálně zvrtala a měla by začít sypat z rukávu jednu omluvu za druhou.

Přestože Vám možná níže popsané patálie občas přijdou úsměvné, vězte, že v reálu do smíchu nikomu nebylo.

Reklamace

Vážení, dne 18.8.2017 jsem s Vaší CK Adrialand (přes Jadranbus.cz) absolvovala cestu z Brna na Vir, následně poté dne 2.9.2017 cestu z Viru zpět do Brna. Vzhledem ke skutečnosti, že během ani jedné z těchto dvou cest nebyly dodrženy Vámi slíbené a mnou zaplacené podmínky, ba co více, byl mi a mému příteli v důsledku Vaší absolutní organizační neschopnosti způsoben značný diskomfort a také byla přímo ohrožena naše bezpečnost, jsem nucena Vámi poskytnuté služby reklamovat.

O Vašich organizačních schopnostech a kompetentnosti jsem začala pochybovat již dlouho před odjezdem, příkladem nechť mi je, že teprve na základě mé výslovné žádosti mi bylo zasláno potvrzení o obdržení mnou uhrazené platby (což by měla být samozřejmost), nebo že byly pokyny k odjezdu doručeny až dne 15.8., i když jste si sami stanovili lhůtu k jejich doručení na týden (nikoli tedy tři dny dny!) před odjezdem.

Při nástupu v Brně dne 18.8.2017 pak již panoval s obavou očekávaný chaos. Lidé pobíhali s kufry od autobusu k autobusu, nebyl zde nikdo, kdo by pohyb minimálně tří stovek osob koordinoval a směřoval je k jejich autobusu, případně jim sdělil, že zrovna ten jejich bude mít zpoždění (což byl i případ našeho autobusu směřujícího na Vir).  Na místo sice zhruba po půl hodině dorazila paní, která měla cestující koordinovat, jenže ta nebyla vůbec k rozeznání od běžných cestujících, nepředstavila se, a především nic nekoordinovala, stála u dveří jednoho z mnoha autobusů a přehrabovala se v množství zmuchlaných papírů. Kdyby nám jeden z řidičů laskavě nesdělil funkci oné paní, zřejmě bychom museli začít oživovat skupinku postarších, kteří zborceni potem zoufale běhali s kufry mezi autobusy a dohadovali se mezi sebou, jestli náhodou nestojí na špatném nástupišti, nádraží nebo jsou dokonce ve špatném městě, když zde jejich autobus pořád není, přitom už měli být 45 minut na cestě a část autobusů již odjela nebo se minimálně měla k odjezdu.

Paní koordinátorka nám laskavě sdělila, že náš autobus má hodinu a půl zpoždění, načež se pod fousem podivila, proč jsme se jí jako nepřišli nahlásit dříve. Namísto omluvy nezapomněla výstražně upozornit, že CK za zpoždění autobusů nezodpovídá, o čemž jsme již byli předem informováni.

Když přijel autobus, páni řidiči nám s cigaretou v ústech a popelem odpadávajícím na kufry zavazadla naložili, a jelo se. Na svých webových stránkách zmiňujete, že  u Vás pracují vyškolení řidiči s profesionálním přístupem evropského standardu. Pokud nemáte na mysli standard v albánském chudinském ghettu, měla bych k tomuto pár připomínek. Standardem bývá, že se řidiči cestujícím představí, sdělí časový harmonogram cesty, popis trasy, poučí je o používání bezpečnostních pásů a toalety, případně nabídnou ke koupi nápoje. Nic z toho se nestalo, řidiči celou cestu zarytě mlčeli. V důsledku toho panoval na každé z hygienických přestávek chaos, nikdo nevěděl, jak dlouho bude přestávka trvat nebo kdy bude další, takže jsme i 40 minut čekali na opozdilce, kteří si zašli například na jídlo. Tedy, málem jsme ani nečekali, protože nikdo nekontroloval, zda jsou v autobuse všichni. V noci si cestující lehli do uličky, čímž došlo k zablokování nejen cesty v WC a cesty únikové, ale také k porušení bezpečnostních předpisů.

Klimatizace našeho autobusu měla pouze dvě polohy, a to polohu „vařená vejce“ a „mrazák“. Vzhledem k tomu, že první polovina cesty se odehrávala právě v poloze „vařená vejce“, kdy si odvážnější spolucestující zouvali boty, svlékali ponožky, ba i trička (a řidiči byli informováni o tom, že v autobuse je opravdu horko), nemohla nás druhá polovina cesty v režimu „mrazák“ již zachránit od neskutečného smradu zpocených těl, zapařených nohou a kazících se řízků.

Výsadek na Viru měl proběhnout na „odstavném parkovišti“. Není mi známo, zda někdo z Vaší CK toto „parkoviště“ někdy viděl, nicméně i když si ho najdete pouze na google mapách, zjistíte, že se o žádné parkoviště nejedná. Jde o černou skládku u velmi frekventované úzké cesty, u níž vandalové odpad zde odhazující vyjezdili v trávě malý plácek. Toto místo není spojeno se zbytkem ostrovu žádným chodníkem, takže se Váš zákazník táhne s kufry po silnici se zástupem troubících aut v zádech. Na druhé straně silnice potom stojí kříž se zapálenými svíčkami, připomínající památku méně šťastných odvážlivců, kteří se na toto „parkoviště“ vydali. Nicméně šetřit se musí, takže bych i rozuměla tomu, že nás autobus nebude vozit až do centra. Jenže on do toho centra stejně jet musí, jelikož se na té úzké cestě u údajného parkoviště nedokáže ani vytočit. Musí tedy zajet až k tamnímu Konzumu (u něhož je mimochodem obrovské parkoviště, na kterém běžně zastavují autobusy jiných společností), kde se na kruhovém objezdu otočí, aby dojel zpět na tu skládku za město, kde pak cestující vysadí.

Vše výše popsané ovšem není nic proti tomu, co jsme s Vámi zažili při cestě zpět do ČR. To začalo opět již před odjezdem, kdy mi měla být dopoledne na mobil doručena SMS s časem odjezdu autobusu. Jelikož ani ve 13.00 jsem žádnou SMS neobdržela, přestože mé telefonní číslo bylo v objednávce zájezdu uvedeno, zavolal přítel na Váš dopravní dispečink, kde mu slečna po ověření našich jmen a telefonních čísel čas odjezdu sdělila. Omluvy jsme se ale opět nedočkali. Pro další pokračování je nutné uvést, že nejpozději v tuto chvíli Vaše CK věděla, že s Vámi pojedou dvě osoby, se kterými jste, jak se později bohužel ukázalo, zapomněli počítat.

V den odjezdu na Viru opravdu vydatně pršelo a byla bouřka, což je další nevýhodou nástupního místa u skládky, jelikož se zde není před rozmary počasí kde schovat. Po půl hodině čekání v dešti jsme od paní na dispečinku zjistili, že autobus přijede za čtvrt hodiny, tak ať ještě vydržíme. A tak jsme drželi. Když přijel autobus, sdělil mi pan řidič, že ve svých papírech má uvedeno pouze přítelovo jméno, nikoli však mé, takže s ním nejedu, protože on má úplně plno, a možná, že pro mě má přijet ještě jiný autobus. Ukázala jsem mu tedy vytisknuté podklady, dle kterých s ním opravdu mám cestovat. Sdělil mi, že to ho nezajímá, protože on se řídí papíry, které mu dala cestovka, a co mám já, o tom on nic neví. Tomu říkám proklientský přístup.

Dále se jal řešit situaci s 15 nespokojenými cestujícími z Nitry, kteří nechtěli jet do Brna a poté svozovým autobusem z Brna do Nitry, nýbrž požadovali výsadek po cestě. Rozzuření Slováci volali na dispečnik, se kterým se pak střídavě s řidiči hodinu dohadovali. Evidentně by bylo vhodné cestujícím sdělit předem, že je čeká vyhlídková jízda po Evropě, abyste se podobným scénám vyhnuli. Řidič při této příležitosti sdělil dispečerce, že zde má osobu navíc, pro kterou nemá místo. Dispečerka sdělila, že podle jejích záznamů tam místo má, takže si s tím musí nějak poradit.

Dalším problémem se ukázalo být, že přestože před autobusem stálo 17 osob s kufry, zavazadlové prostory autobusu již byly zcela plné, jelikož nikdo nerespektoval povolený váhový limit a v zavazadlovém prostoru tak byla například bečka od piva, velké lodní kufry, slunečníky, karimatky i invalidní vozík. Řidiči se toho nebáli a s rozběhem naskakovali do naskladněných kufrů, aby uvolnili místo pro kufry další. Nakonec museli zavazadla naskladnit také do prostoru, ve kterém má řidič normálně spát. To ale nevyřešilo problém s neskladným invalidním vozíkem a jízdním kolem, kterým se místo stále nedostávalo. Kolo tedy bylo uloženo na toaletu a vozík zaklíněn k zadním dveřím autobusu, aby blokoval dveře toalety, kdyby kolo chtělo vypadnout. Bohužel blokoval také poměrně důležitou únikovou cestu v případně nehody, což je opět v rozporu s bezpečnostními předpisy.

A teď co se mnou. Přítel volal na dispečink, kde mu paní opět jen sdělila, že dle jejich dat řidič místo v autobuse má i pro mě, přestože nejsem uvedená v jeho papírech. Realita se bohužel ukázala býti jiná, než data paní dispečerky, jelikož v autobuse místo opravdu nebylo. Vzhledem k tomu, že jsem odmítla řidičem nabídnuté „místo“ na schodu mezi sedadly řidičů, byl zde usazen zřejmě dospělý syn jednoho z řidičů a já jsem dostala jeho místo. Seděla jsem s cizím člověkem, přítel seděl jinde, což bylo také velmi nepříjemné, vzhledem k tomu, že jsme sdíleli jedno společné příruční zavazadlo. Kromě toho, že byl tedy zablokován východ zadními dveřmi invalidním vozíkem a kolem, byl také těžce ztížen průchod dveřmi předními, jelikož cestu k nim blokovala spousta věcí naházených v uličce, které se již nevešly do zavazadlového prostoru, plus přebývající cestující. Cestou zpět panovaly stejné podmínky jako při první jízdě, hořkou tečku za vším však udělali Vaši vyškolení řidiči s profesionálním přístupem evropského standardu, kteří přímo v autobuse za jízdy kouřili cigarety, takže jsme s nimi cestovali nejen z Viru do Brna, ale zároveň minimálně třicet let zpátky v čase.

Vzhledem k výše uvedenému tímto reklamuji Vámi poskytnuté služby a požaduji navrácení 50% uhrazené částky, jelikož beru ohled na to, že cestu jsme nakonec přes všechny nepříjemnosti absolvovali, avšak v podmínkách, které se dají za „profesionální přístup evropského standardu“ označit snad jen pro přepravu dobytka.

Doufám, že alespoň k této reklamaci se po nespočtu Vašich jak smluvních, tak i zákonných selhání postavíte čelem. V opačném případě budu nucena situaci řešit jinou cestou.

 

V Brně, dne 4.9.2017

 

Alexandra Moravcová

Komentář

  1. Od Polášek

    Odpovědět

  2. Od Polášek

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.