pravda Archív

Viera verzus poznanie

Človek môže veriť v kadečo. K viere v niečo ho väčšinou privedie okolie, v ktorom žije. Toto môže vyústiť až do fanatizmu, fanatickú vieru, keď sa mu v mozgu „prepne výhybka“, možno navždy. O fanatizme tu nebudem písať. Rozumný človek ale nie je fanatik. Napriek tomu ale veľa ľudí verí bez dôkazov. Podľa môjho názoru pri spoznávaní sveta okolo nás

Za své populisty si můžeme sami

„Jako by se u nás dělalo málo politiky operující s vášněmi, jako by i u nás neplatilo za šikovnou politickou taktiku uvádět lidi ve stav rozčilení. Ať se to děje u nás nebo kdekoliv jinde, je to spoluvina proti duchu Evropy, spoluvina na tom politickém katastrofalismu“, napsal v roce 1934 Karel Čapek. Podle slov Theodora

Mesiášové dneška: O konci světa, informacích a hledání pravdy

Jak mám poznat, kdo mluví pravdu? Jak mám poznat, kdo lže? Kdo se mnou pouze manipuluje za nějakým účelem a kdo to „myslí upřímně“? Konec světa jako zdroj politické moci Postmoderní společnost se v  roce 2015 nachází na pokraji zvláštního stavu, který různé zájmové skupiny, různá média, různí lidé, popisují různými slovy. Někteří označují události

Hoax jako nástroj propagandy

Nebezpečí poplašných zpráv spočívá hlavně v tom, že sebeabsurdnější tvrzení, pokládají-li jej lidé za realitu, stává se realitou ve svých důsledcích. „Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali,“ poznamenal ve svém díle The Life of Reason americký filosof a spisovatel George Santayana a ta věta vešla do dějin. Martin

Je pravda nutnost, nebo zhouba?

V minulém článku jsem psal o tom, že pro člověka neexistuje žádná pravda, protože zkrátka nedokáže poznat, co je „pravdivé“, možná existuje něco jako absolutní pravda, ale to přes naše problémy v poznávání nedokáže s určitostí říct. I přes zřejmé důkazy z minulého článku a přes mnohá prohlášení světově známých filosofů o neexistenci pravdy resp. o nemožnosti skutečného poznání

Jak nežít pro nepravdu

Co to je vlastně pravda? Tímto tématem se zaobírám již řádku měsíců a dospěl jsem k názoru, že žádná pravda neexistuje. Když to vezmeme kolem a kolem, je několik teorií pravdy, jež nám říkají, jestli pravda je, a když je, tak jak se k ní dá dojít. Vyjmenuji vám tu jen základní: logická pravda (věta

Auguste Comte byl blázen: Úvod do fenomenologie

Slovo úvodem Věda a filozofie. Dva zdánlivě nesouměřitelné okruhy zabývající se ovšem podobným problémem. Problémem odvěké lidské vlastnosti pátrat po tom, kdo jsme, jak je možné, že zde vůbec jsme, odkud pocházíme a jakým způsobem je možné vysvětlit universum, ke kterému se jako uvědomělé lidské bytosti vztahujeme. Jedná se o vlastnost prvotního lidského údivu nad