strach Archív
22 Led 2016
Strach z kolektivní viny
Strach má velké oči, to nám říká známé pořekadlo. O této negativní emoci se toho lze mnohé dovědět už jen z Wikipedie, především z její anglické verze. Autora nejvíce zaujal jeden druh strachu, nikoliv náhodou. Bylo možné ho sledovat ve vzrůstající míře již v průběhu minulého roku. Nový rok v tomto ohledu nepřinesl zásadní změnu
08 Lis 2015
Pod vlajkou strachu: Virtuální svět médií
Jednou z osvědčených a zároveň nejúčinnějších propagandistických metod je vzbuzování strachu. Z předchozích článků už víme, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy porazí složitou pravdu. Víme také, že propaganda se neobejde bez oslovení emocí a představivosti. Osvědčenou a zároveň jednou z nejúčinnějších metod zůstává vzbuzování strachu. Strach jako nástroj propagandy Klasická pravidla práce se strachem (Pratkanis a
09 Čvn 2015
Hranice lidskosti
Jak jste mohli poznat z nadpisu, v tomto článku se budu zabývat lidskostí. Chci tímto poprosit čtenáře o shovívavost v hodnocení mé práce, protože toto téma je velmi těžké pojmout a také je velmi silně subjektivní. Toto je jen část mých myšlenek, protože zde nemohu uvést vše. To bychom tu mohli strávit půl roku jen sepisováním a to
12 Dub 2015
Plot
Plot [1] je vážná věc. Dá se bez něj žít, ale není to moc prozíravé. Stavět plot se můžeme i naučit. Bylo by to přece hloupé, kdyby ne. Lidé rozbili ploty. Od velké francouzské revoluce postupně mizí plot za plotem. Najednou tu stojí člověk, uprostřed třísek, nahý, vržený nad propast Prázdnoty. Jako kdyby znovu utekl
26 Říj 2014
V jednu v noci
Je jedna hodina v noci a mně je špatně ze všeho, nejvíc však ze sebe samé. To ostatní by se ještě dalo přežít, před tím se dá utéct. Když budu chtít, dokážu všechno. Když budu chtít, uteču celému světu. Ale sobě ne. Protože když nevyjdu se sebou, neexistuji. Nebo jsem schizofrenička. Přemýšlím a klesám tak
01 Úno 2014
Strachem ohnutá záda – znamení doby
Stále častěji se setkávám s pesimistickým pohledem na společnost. Stále častěji slýchávám, že to přeci dříve nebylo. Naštvanost, strach a černobílé brýle podporované mediální prostitucí mainstreanových zpravodajství charakterizují naší dobu. Staly se symbolem společenské nálady. Cikánský rasismus, důchodci nemají co do huby, obrovská nezaměstnanost, terorismus, hrozba islámu, zloději, kde se podíváš, vraždy na každém rohu,