Archív autora
26 Bře 2015
Dunning-Krugerův efekt: Proč hlupák zůstává hlupákem
Většina lidí se domnívá, že je nadprůměrná. Některé zdroje (Boyd, 2014) mluví dokonce až o 93 % populace, která se považuje za nadprůměrnou, i když je logické, že je to statisticky nemožné. Tento fenomén bývá v psychologii označován jako iluze nadřazenosti (Illusory superiority), případně efekt nadprůměrnosti (Above Average Effect / Better Than Average Effect). Pro zajímavost
15 Bře 2015
Iluze transparentnosti a Spotlight efekt – Proč se často stresujeme zbytečně?
Stresujete se? Bojíte se, co si řeknou ostatní? Zpíváte si maximálně tak ve sprše, na taneční parket se odhodláte až ve chvíli, kdy většina ostatních lidí je v značně podnapilém stavu a při mluvení na veřejnosti vás pohltí taková nervozita, že ji musí vycítit i ti, kteří vás vlastně vůbec neposlouchají? Mám pro vás zajímavý poznatek
03 Bře 2015
Psychoanalýza: Za Freuda i po něm – Část III.
Psychoanalýza v České republice Česká spletitá historie i typická česká povaha nedala psychoanalýze moc šancí uspět na našem území a vlastně ani nevynaložila moc snah o její rozšíření. V době, kdy Freud vytvářel své zlomové dílo Výklad snů, vládl v Čechách tvrdý absolutismus Rakousko-uherské monarchie Františka Josefa I. a v době vydání Freudova vrcholného díla Já a Ono kritizuje
24 Úno 2015
Psychoanalýza: Za Freuda i po něm – Část II.
Rozšiřování hranic: Psychoanalýza v USA Psychoanalýza se stávala stále více populární, neboť nabízela nové objevy o lidské duši. Spousta lékařů v Evropě byla laickými psychoanalytiky. V USA však byla situace odlišná. Psychoanalýza zde fungovala jen jako specializovaná nadstavba psychiatrie. Díky zachování této odbornosti se skupině lékařů popařilo upravit psychoanalýzu tak, aby léčila případy nejhlubších duševních nemocí –
17 Úno 2015
Psychoanalýza: Za Freuda i po něm – Část I.
„Nesmíme se nechat zmást důkazy.“ Sigmund Freud Úvod Nesmíme se nechat zmást důkazy. Tento slavný výrok se stal mottem celé práce a pomohl mi pochopit nelineárnost vývoje i neirelevantnost všeobecně přijímaných, často i dogmatických faktů a axiomů historie. Díky tomu a studiu vývoje psychoanalýzy jsem si uvědomil, že ne každá odpadlická myšlenka musí nutně znamenat
11 Led 2015
Je dnes křesťanství důležité?
Křesťanství hrálo nemalou roli při vývoji společnosti, ve které žijeme. Pozitivně i negativně formovalo evropskou kulturu, tradice, rituály, morálku i společenskou normalitu. Je křesťanství nezbytné i v dnešní době? Není jen pouhým přežitkem? Má nám stále co nabídnout, nebo nás už jen omezuje? Agnosticismus jako nástroj pragmatismu Pojďme se na chvíli oprostit od hodnocení křesťanství v celé
18 Pro 2014
Atribuce aneb jakými brýlemi nahlížíme na svět
Lidé mají zvláštní dar, který se často mění v prokletí. Jako uvažující bytosti mají potřebu rozumět a chápat. Svět, který nechápou, který je nesmyslný, a kterému nerozumí, je pro ně hrozbou. Pokud se jim nepodaří svět pochopit, ohrožuje je existenciální prázdnota (viz logoterapie psychologa Viktora Frankla), která může vést až k depresím a sebevraždám. I z toho důvodu
12 Říj 2014
Luciferův efekt: Proč se z dobrých lidí stávají lidé zlí?
Zlo vídáme všude, kde se podíváme. Lidská historie je ho plná. A dějiny minulého století zvláště – a upřímně, ani 21. století nemá nakročeno nejlépe. Nemá proto asi cenu rozepisovat zlo, kterému jsme jako lidstvo úspěšně i neúspěšně čelili. Kdo však toto zlo páchal? Statisticky přeci není možné, aby se ve světě dělo tolik zla,
14 Zář 2014
6 důvodů, proč je trest smrti jen barbarským přežitkem
Jednou za čas se u nás rozvíří vášnivé debaty o znovuzavedení trestu smrti. Většinou k tomu vede nějaký ohavný zločin. Násilná vražda malé Elišky je toho názorným příkladem. Ačkoliv nelze takto nechutný čin neodsoudit a emoce ve mně volají po co nejtvrdším potrestání pachatele, snažím se zachovat si racionalitu v debatě jiné – v debatě o trestu smrti,
21 Srp 2014
Balada o historii, válce, dobru, zlu a Ukrajině
Poznámka autora: Tento článek je poněkud jiný než většina těch, které jsem zde doposud zveřejnil. Není založen na faktech a vědomostech, nýbrž čistě na mých subjektivních pocitech, které jsou v této problematice často chaotické a nelogické. I proto tento text nemá tradičně jasně danou strukturu a cíl. A to i z toho důvodu, že jsem do jednoho