Mozek na prázdninách

Některé děti po prázdninách rozumějí něčemu, čemu předtím nerozuměly.

Když Lukáš přišel po prázdninách do školy, najednou mu práce se zlomky šla úplně sama. A přitom před prázdninami to pořád ne a ne pochopit. Učil se snad Lukáš přes prázdniny matematiku, cvičil zlomky?

Ale vůbec ne, byl u babičky na venkově a běhal po lese, schovával se v balících slámy a taky se přejedl mladé kukuřice a pak zvracel. Na učení ani nepomyslel.

Profesor Hejný, ten co vytvořil Hejného metodu v matematice, před lety učil děti na základní škole a všímal si velmi pečlivě, jak děti přemýšlejí, co umí, čemu rozumějí a čemu ne, a taky vícekrát viděl, že některé děti po prázdninách rozumějí něčemu, čemu předtím nerozuměly. A přitom se o prázdninách vůbec neučily a na matematiku ani nepomyslely.

Kdysi se mělo za to, že mozek využíváme sotva z deseti procent. Dnes víme, že mozek využíváme naplno, jen o většině věcí, které dělá, my sami nemáme tušení. Asi stejně jako nemáme tušení o tom, co dělají naše játra. Anebo snad víte, kdy vaše játra produkují žluč či ukládají glukózu?

A tak Lukáš o prázdninách plave v moři nebo hraje Minecraft, ale mezitím si část jeho mozku vyjasňuje, jak to je s těmi zlomky. Má to ale jednu důležitou podmínku, Lukáše zlomky zaujaly, chce tomu rozumět. Mozek se totiž takhle bude zabývat jen tím, v čem vidí smysl. O tom přemýšlí, řeší to. A často o tom ani nevíme.

A tak nenuťte děti o prázdninách do učení. Jestli je ve škole něco opravdu zaujalo, bude na tom jejich mozek pracovat o prázdninách i bez vašeho přičinění. A možná zrovna i ve chvíli, kdy polezou stromech. Ale nutit je do něčeho, co je nezaujalo, je zbytečné a marné… Stejně to zapomenou.

 

Publikováno na blogu autora.

Komentář

  1. Od tom

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.