Děti školou povinné

Je lenost vědomá? Vzdělání jakožto zloděj času? Co nám škola skutečně dává?

Škola nám dává především všeobecné vzdělání, bez kterého by se neměl obejít žádný člověk, natož pak potencionálně racionálně uvažující děti s nedostatkem možností vzdělání a nemožností přispět do společnosti svými názory. Bez vzdělání by naše společnost nebyla schopna natolik klidného soužití, jako tomu dnes ve vyspělých společnostech je. Každodenní docházka nám vštěpuje řád potřebný v pozdějším životě především při vykonávání práce.

Dalším kladným faktorem na povinné školní docházce je, kolik poznáte lidí, se kterými prožíváte nudné chvíle ve škole a nejen to. Přátelé ze školy představují na počátku vašeho života velkou, ne-li většinovou část lidí, kteří jsou vám blízcí, takže sociální přínos pro jedince je zřejmý. Pokud opomeneme tyto faktory, je jaksi přirozené chodit do školy, vždyť jaká jiná cesta může vést k rozumu, než-li učení se vědomostí našich předků a vtloukání obecných principů, vezmeme-li na více v úvahu, že mysl mladého člověka je oproti starším jedincům schopna absorbovat znalosti daleko rychleji a účinněji.

Myslím si, že není důležité, jestli jste schopni vtísnit si do hlavy co nejvíce informací, avšak vydat se směrem, který vás přitahuje a připadá vám rozumný. Je ovšem také důležité vzít si od každého něco pro obecné vzdělání. Neboli míti za cíl rozumného, vědomého, racionálně uvažujícího jedince.

Co nám škola naopak bere?

Bere nám čas. Bere nám peníze. Stejně jako nám dává, nám bere náladu. Kdybychom nemuseli chodit do školy, kdybychom nemuseli každý den sedět za lavicí, když venku rozkvétá jaro, když svítí slunce, když se mladé krásné dívky opalují na náplavce, když soupeři venku trénují a když každý paprsek letního slunce dopadá na zem místo na mne… Pak by možná byl život krásnější. To by ovšem byl ideální stav. Reálný stav je odlišný, neboť člověk má od přírody touhu po poznání, kterou lze naplnit pouze právě poznáním.

Z toho vyplývá, že škola, jakožto vzdělávací centrum, je snahou o poskytnutí všem jedincům vzdělání, tzn. ukojení touhy. Přirozeně ne každý jedinec má tuto touhu, ovšem podle mého názoru je absence této touhy zapříčiněna přebytkem lenosti, která je dnes tak hojnou neřestí. Je škoda, že lenost je schopna převládnouti nad touhou a hloupost nad racionálním uvažováním.

Proto si myslím, že škola nám především dává a to bez ohledu na rozdílnost jedinců. Již Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku a já s ní souhlasím plnou měrou, avšak kdyby bylo po mém, dal bych větší volnost jednotlivcům, aby se mohli již od raného mládí pohybovat v oboru, ve kterém se chtějí v budoucnu angažovat. Ovšem vše se dá změnit a je jen na nás, zda-li se budeme chtít zdokonalovat či se spokojíme se starými řády a principy. Kdybychom kladli větší důraz na individualitu každého jedince podmíněnou obecným vzděláním a nevkládali špatné rozumy do dětí, naše společnost by se moha stát vědomější a prostředí, ve kterém žijeme, příjemnějším.