Filosofie je těžký obor
Pro spoustu lidí je dnes módní hledět skrze prsty na humanitní vědy a tvrdit, jaká je to flákárna. Poslal bych je pět let studovat historii filozofie. Možná by pak dali přednost i vězení.
Všichni by měli studovat něco užitečného. Užitečné obory jsou ty technické. Slyšíme to teď ze všech stran. Ale ty jsou náročné, proto na ně moc lidí nejde. Jdou se raději flákat někam na humanity.
Závidím těm, kteří se při studiu humanit flákali, protože moje zkušenost je opačná. Často se proslýchá, že filozofovat u piva v hospodě dovede každý. Možné to je, filozofie (pokud to není dejme tomu čistě epistemologie, tedy „věda o vědění“) se koneckonců může zabývat mnoha běžnými věcmi, ať už etikou, politickým uspořádáním, společností, apod. Ovšem filozofovat doopravdy, tedy například napsat několikastránkovou stať a smysluplně v ní polemizovat s některým z významných filozofů, dá zabrat.
Už to že lidé, s jejichž myšlenkami zápasíte, mohou být někteří z největších myslitelů, kteří kdy vůbec žili, by mělo vyvrátit populární mýtus, že filozofie je něco jednoduchého, u čeho se nemusíte moc snažit.
Specializace, jak ji na vysokých školách známe dnes, je poměrně moderní vynález. Kdysi se mnohem více studovalo tak nějak všechno, nebo byl minimálně ke specializaci požadován jakýsi základní přehled napříč lidským věděním. O něco takového se v ČR snaží gymnázia, ale kulhají u toho dle mého názoru na všechny čtyři nohy.
Jako příklad může posloužit slovutný Albert Einstein. Jeho úvahy nad jistými nerovnostmi v rovnicích jiného slavného fyzika, Jamese Maxwella, vedly až k Speciální teorii relativity publikované v roce 1905. Ta však byla inspirována také filozofií – význačně Einsteina ovlivnil například Ernst Mach.
Něco takového je dnes hlubokou minulostí. Je to však škoda. Ne že by všichni měli vědět a studovat všechno, ale trošku širší záběr by nám cekově neškodil. Aspoň bychom se přestali obviňovat, že se polovina z nás „fláká“ na něčem, co by ti, kteří tato obvinění vznášejí, ani sami nedostudovali.
JAK FILOZOFIE ZzEPŠUJE EKONOMIKU STÁTU ?
Dobrý den,
prosím mohl by Váš článek být doložen zdroji a referencemi? Osobně mi připadá jako popis osobní války, raději než argumenty vyvracující podložená tvrzení, kterých jste, očividně, schopen.
Konkrétně hlavně první a druhý odstavec je jako vystřižen z Novinky.cz. Nyní mě to činí přemýšlet, zda-li bych měl napsat „obranný“ článek lingvistiky. Ale dopadlo by to podobně.
Každopádně, potenciál je značně nevyčerpaný, právě z mé pozice něvědomého takových oborů (=s filosofickým zaměřením) bych si obsáhlejší a specifičtější článek (s dohledatelnými zdroji na uvedená fakta) milerád přečetl. Naopak mám o studentech oboru dobré mínění, laicky bych hádal, že studovat filozofii je také o tom číst i ve spánku, v bdělém stavu poté cíleně pracovat s myšlenkou, což zkouším sám a je to náročnější, než by jeden čekal.
Děkuji, Jakub
No asi bude rozdíl mezi studiem filosofie, či dějin a studiem filosofické fakukty. Jsou tam totiž obory, kde se „studuje názor“ a máte-li správný názor, máze zkoušku. Také mnozí vyskoškolští pedagogové na filisofických fakultách působící, nebudí svým veřejným vystupováním zrovna důvěru. A pak, jedna věc je obtížnost studia, druhá jeho užitečnost. Věru nevím, k čemu nám bude 60 politologů ročně, u 60 strojních inženýrů pochybnost o užitečnosti nemám.
Studuji uměleckou školu, takže ke kritikům humanitních studií se logicky nemůžu řadit. Na druhou stranu je dle mého názoru skutečně důležité hledat pravdy, které se v těch trapných argumentech lidí trpícími předsudky sem tam jednou za tisíc let objevují.
Mám pocit, že přijímací zkoušky na vysoké školy a fakulty zaměřující se na humanitní vědy, zejména filozofii, jsou téměř zcestně primitivní a stát tak skutečně vyhazuje velké množství peněz. Přesvědčuji se o tom pokaždé, když se nachomýtnu uprostřed rozhovoru se studentem filozofie, který se zarazí při pojmech jako Studená válka apod. (teď vážně mluvím z vlastní zkušenosti 😀 ).
Je mi líto jak peněz, které se vyhodí, tak dobrých studentů, jejichž prostor by mohl být vlivem obrovského počtu studujících omezen. Nejvíce je mi ale líto těch, kteří se na tu školu dostanou bez adekvátních příjimaček, protože ti pak trpí nejvíce. Trpí ztraceným časem, který mohli věnovat jiné, určitě také důležité a dobře placené profesi, ve které za tu dobu už mohli nastřádat mnoho zkušeností; trpí stresem ze zkoušek, na které prostě nemají a často je ani nebaví.
A pak jsou tu ti, kterým skutečně studium humanitních věd vyhovuje, protože ano, pro inteligentního člověka není těžké složit všechny zkoušky a napsat závěrečnou práci, ale nemusí to znamenat, že šel studiu naproti, něco si z něj vzal a vytěžil z přízviska „humanitní“ maximum.
Snad jsem to napsal srozumitelně. 😀