kultura Archív

Fanoušci jako nová subkultura

Esej se svým obsahem snaží přiblížit spojení dvou kategorií, které byť jsou terminologicky odlišné, je u nich v mnoha směrech možné najít určité podobnosti. Poukáže tak na spojení mezi pojmy fanouškovství a subkultura. V kontextu této práce však nebudeme pracovat s těmito pojmy zvlášť a následně poukazovat na společné znaky. Jejím cílem je popsat fanouškovství

Exkurze do centra Matrixu

 …Podívala jsem se na zem, kde kromě starého telefonního sluchátka leželo spoustu dalších věcí, o kterých bych si nikdy nemyslela, že patří do běžné domácnosti. Myslím, že ani v nejobávanějších ulicích Prahy bychom nenašli podobný nepořádek. Okna byla zakrytá něčím, co by člověk jen stěží charakterizoval jako záclony, místo vchodových dveří byl položený jen kus dřevěného

Příchod tak velkého množství migrantů v žádném případě neohrožuje kulturní identitu Evropy

Muslimům, a samozřejmě i těm, kteří jako migranti potažmo či exulanti přicházejí na Západ, se nabízí jedinečná dějinná šance nejen historicky osvědčit, ale přímo v reálném čase dokazovat, že jsou kulturními a mravními lidmi stejně jako Evropané či Američané anebo Izraelci (a samozřejmě i Židé mimo Izrael). Byť někteří zapšklí politici a mnozí rádoby „ochránci našeho

Budoucnost Evropy

Předem říkám, že o tématu imigrantů nejsem zdaleka tak informována, jak bych asi měla být, aby tato úvaha mohla být objektivní. Přesto se pokusím vysvětlit, jak to vidím já, promítnout vám film na svém plátně. Jestliže chci objasnit celý svůj pohled na věc, musím začít úplně někde jinde a omluvte mě, ale jsem vážně nejmizernější

Braňme naši kulturu

Sedím a píši, zatímco za humny si už armády takzvaných uprchlíků brousí nože a chystají se najít azyl mě pod okny. Sedím tu a píši, místo toho, abych vyšel do ulic, ukázat vládě oprátku. Přesto doufám, že moje varování snad někoho osloví. Jsem ochránce našich tradic, jsem ochránce naší kultury a nedovolím, aby byla pošlapána

Cestování – pravé bohatství

Vítr ve vlasech. Exotické krajiny. Nezvyklá jídla. Náhodná setkání. Nedostatek spánku. Přesuny. Letištní kontroly. Posuny času. Změny počasí. Skype. Dobrodružství. Vzrušení i strach. Proč všechny tyto pojmy? Evokují ve mě cestování a s ním spojené zážitky. Příjemné i méně příjemné. V tomto článku bych se chtěla zamyslet nad „smyslem“ cestování – pro mě, pro vás

Kultura a intuice aneb posvítit si vlastním zadečkem

Zešeřilo se. Podél horizontu se objevila zvláštní oranžově rudá záře, která pomalu jeho okraje roztavila v tmu. Nastala noc.   Už dlouho čekám, až uvidím podobný rudý prstenec tavit tu přílišnou jasnost naší kultury, až se vznítí ten apollónský opar rozumnosti a logiky, který ji obestírá. Většina volá po osvětě, vývoji, pokroku, dokonalejších znalostech a dokonalejší

Dekor Islámu

Arabeska. Představí si každý z vás onu chutnou želatinovou hvězdičku, nebo srdíčko, napůl máčené v čokoládě? Tak vás zklamu, ale já momentálně nemám na mysli Arabesky, které se hojně vyskytují v našich domácnostech v období Vánoc. Já bych vás nyní chtěla lehce zasvětit do toho, jak je to se vzory, jež se používají v islámské architektuře a umění celkově.

Příliš mnoho islamismu, příliš mnoho anti-islamismu

Evropa je ve stádiu, kdy si ve své otevřenosti, humanismu, globalizaci, multikulturalismu a toleranci musí dřív nebo později položit otázky ohledně své vlastní identity, celistvosti své kultury a difuze kultur jiných. Konkrétně mám na mysli kulturu islámskou a problematiku – chcete-li – jakési islamizace Evropy. Některé státy to už udělaly, většinu to však teprve čeká…