Vzdělání Archív

Argumentační fauly: Jak nenaletět na řečnické triky

Argumentační fauly, klamy a řečnické triky jsou hojně využívanou technikou využívané v manipulaci a propagandě všeho druhu. Jejich cílem přitom není vedení dialogu, nýbrž porážka oponenta. Základní obranou proti je rozpoznání argumentačních podpásovek. Ačkoli je čas od času používáme všichni, jejich nadlimitní výskyt v textu či diskuzi je dobrým signálem, který by nás měl minimálně varovat před

Státní maturita: Ano či ne?

Jako by hrách na stěny házel. Tento text jsem napsal v listopadu 2006, tedy před devíti lety. Čtyři roky před spuštěním státních maturit. Jsem na něj pyšný. Mé závěry a prognózy se až na drobnosti naplnily, a to se s takovou přesností povede jen málokdy. Text je publikován v nezměněné podobě. Text jsem opakovaně dával

Filosofie je těžký obor

Pro spoustu lidí je dnes módní hledět skrze prsty na humanitní vědy a tvrdit, jaká je to flákárna. Poslal bych je pět let studovat historii filozofie. Možná by pak dali přednost i vězení. Všichni by měli studovat něco užitečného. Užitečné obory jsou ty technické. Slyšíme to teď ze všech stran. Ale ty jsou náročné, proto

Totalitarismus a důvody, proč na něj nezapomenout

Neřešené problémy nakonec vyvřou a hrozí katastrofou, a to je přesně ta situace, na kterou čekají extremistické skupiny, pro které jsou jednoduchá a rychlá řešení prioritou. Přestože v posledních dvaceti letech zdánlivě zažíváme relativně klidné a šťastné období, pomalu začínají vybublávat na povrch neřešené problémy uvnitř politické, sociální a ekonomické sféry, které zastřešuje výraz nespokojenosti

Lidé, kteří nenávidí vzdělání

Zamyšlení v podobě obrany humanitního vzdělání; o tom, proč se lidé znovu učí nenávidět vzdělání, kdo je za to zodpovědný, komu to vyhovuje a proč bude nakonec zotročená společnost litovat likvidace akademické veřejnosti, po které volají extrémisté. Na první pohled se může zdát, že se česká společnost dostala do stavu eskalujícího střetu vyhrocených vášní. Ve

Přemyslovci nebo Pokémoni

Mají se děti učit spíše to, co je opravdu zajímá nebo se mají raději přizpůsobit tomu, co po nich žádá škola. Anebo jinak, má se škola držet tradičních témat nebo se má přizpůsobovat tomu, co zajímá děti? Dříve než se pokusíme odpovědět, podívejme se na současné poznatky kognitivních věd týkající se motivace. Pro ilustraci jsem

Totálně neúspěšný experiment

Školství u nás, ale i ve světě, je čím dál méně úspěšný projekt, který experimentuje s námi a s našimi (i vašimi) dětmi a vnuky. Být to v jakékoliv jiné oblasti, byl by dávno zakázán. Skládá se řízek z atomů? Posuďte sami: u státní maturity neuspělo u testu z matematiky 24 % maturantů a u

Tituly místo vzdělávání

Má-li se vzdělávání zlepšit, musí o kvalitní vzdělávání stát „klienti“ – rodiče, studenti, žáci. Aby o ně stáli, musí chápat, že je vzdělání důležité. Pro ně! Zatím je ovšem stát opakovaně přesvědčuje, že důležité jsou tituly. Smyslem školy by mělo být vzdělávat a vychovávat. Školy ale dnes vystupují v reálném konání rodičů, žáků a studentů

Mindful schools neboli „všímavé“ školy

Jak vnímáte dnešní situaci ve školství? Pár let zpátky školství a vzdělávání nikoho moc nezajímalo, dnes se o něm píše a diskutuje v médiích hodně, stalo se bohužel až módou situaci ve školství spíš jen kritizovat a ukazovat hlavně na neschopnost učitelů, zkrátka mi připadá, že je to černobílé a zploštěné vidění. Že jakoby se veřejnost

Sedm ran pro školství – Část II.

Poznámka redakce: Sedm ran pro školství je analýza českého školství, která byla kvůli délky rozdělena na dvě části. Obě části naleznete na našem webu: Sedm ran pro školství – Část I. a Sedm ran pro školství – Část II. 4) Každý chce něco jiného Svoboda volby se stala jednou z nejvyšších hodnot. Každý má právo