Oblaka

Myslitelé, kteří tráví hodně času ve světě představ a myšlenek, bývali ve společnosti oceňováni, vysmíváni, někdy mohli skončit ve vězení nebo na popravišti, v naší zemi se dokonce dvakrát stali prezidentem. Z historie nám zůstalo také mnoho příběhů a obrazů myslitelů, anekdot či legend, které jsou často zcela rozdílné či dokonce protichůdné.

Z antiky známe smějícího se filosofa Démokrita, který se dožil požehnaného věku. Také víme o jiném antickém filosofovi, že při pozorování hvězd spadl na vlastním dvorku do studny. Filosof Kant prý nikdy neopustil rodný Královec a měl dlouhé období, kdy nic nenapsal.

Známé jsou také obrazy národních buditelů či intelektuálů, kteří se snažili lid nejen probouzet, ale i burcovat. Někteří myslitelé skončili smrtí pro své kacířství, mohli ale také zavčas odvolat, přestože zanechali své poznání ve svých spisech. Někteří svůj život prožili skromně a jako příbytek jim postačil sud. Jiní zase prodávali svou moudrost bohatým a mocným, nebo neměli rádi ženy.

Pak je tu také postava vědce, který měl geniální mozek, nebo jiného, kterému k jeho objevům dopomohlo jablko, které na něj spadlo. I o něco démoničtější postava vynálezce Nikola Tesly, který experimentoval s elektřinou.

A samozřejmě také postava filosofa, který v Athénách kazil mládež a musel pak vypít číši bolehlavu. Krom toho, že věděl prý jen to, že nic neví, uměl také lidem pomoci pravdu rozeznávat.

Tyto příběhy nebo obrazy možná můžou víc vypovídat o představách společnosti, která je vzala za své, než o myslitelích samotných. A možná právě proto může být zajímavé zkusit si na ně občas vzpomenout.

Žen v této roli známých z příběhů či legend historie není mnoho, tak možná právě proto se to teď snaží některé z nich mužům vrátit. A zašlo to dnes dokonce tak daleko, že se dospívající dívky rozhodly burcovat nebo kazit mládež samy a vlastně se tak snaží ukrást myslitelům jednu z jejich doposud tradičních rolí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.