vědomí Archív

Vedomie – najzáhadnejší jav vesmíru

„Ja“ je v podstate kontrola systémov celého tela v čase. „Ja“ je spôsob, ktorým sme si vedomí svojich činov a pamätáme sa na ne. Vďaka tomu máme plány, ciele, obavy a nádeje. Všetci si v sebe nosíme dlhý román, ktorý na základe svojich skúseností, poznatkov a všeobecne kauzálnych vzťahov upravujeme. Tento román sa koná vo

Vedomie: Hypotéza o jeho podstate aneb prepojenie západnej a hinduistickej filozofie, část II.

Vedomie a zmysel života Keď niekto položí otázku „Aký je zmysel života?“, väčšinou tým myslí zmysel ľudského života. Hĺbavý človek tým myslí zmysel akéhokoľvek života. Po chvíli rozmýšľania príde k otázke, aký je zmysel samotnej existencie. Ako hovorí Stopařův průvodce galaxií, ide o „otázku života, vesmíru a vůbec“. Mňa táto otázka prenasleduje, odkedy som začal

Vedomie: Hypotéza o jeho podstate aneb prepojenie západnej a hinduistickej filozofie, část I.

Úvod V tomto texte popisujem svoje názory na vedomie. Vedomie považujem za veľmi zaujímavú tému, lebo je to niečo, čo všetci osobne poznáme, priam intímne používame, a pritom nevieme, čo to vlastne je. Možno prvýkrát ma vedomie zaujalo už v detstve, približne v čase, keď som začal chodiť do školy. Problém sa vynoril vo forme

Prirodzená filozofia

Úvod V tomto texte popisujem svoje základné filozofické názory, ktoré som nazval prirodzenou filozofiou. Viacerí filozofi nazvali svoje diela „Prírodná filozofia“. Od čias Aristotela do 19. storočia sa pod prírodnou filozofiou chápalo študovanie prírody. Newton nazval svoje veľké dielo „Matematické princípy prírodnej filozofie“. Nechcel som sa názvom podobať týmto géniom, ani sa od nich dištancovať.

Teorie kvantového vědomí aneb o tom, jak vědci (ne)potvrdili duši

Přemýšleli jste někdy nad tím, co je to vlastně vědomí? Co nás dělá námi? Nebo jste někde četli, že vědci potvrdili duši a existenci posmrtného života a zajímá vás, co je na tom pravdy? Těchto otázek se přímo i nepřímo dotýká teorie kvantového vědomí, kterou se pokusím popsat. Abychom ji ale alespoň trochu pochopili, musíme

Světlo: dopis od duše

Naprosto přesně si pamatuji ten první moment, kdy jsem si uvědomila sama sebe. Dívala jsem se skrze modrozelené duhové kamínky do zrcadla. Zase jsem cítila své Světlo, i když ve zcela jiné skořápce, bez jediné vzpomínky na svou původní schránku. V ten okamžik se všechno kolem zachvělo. Doposud to byla tak dlouhá cesta, tak nekonečná doba. Řekla

Bůh s injekční stříkačkou aneb proč nemám duši

Hraje si duše na schovávanou? Duše je velice podivná věc. Každý ví, že ji má, ale nikdo vám nepoví, co to vlastně je, jak to vypadá nebo chutná…ne? Z hlediska náboženství a filozofie bychom mohli duši chápat jako jakousi neměnnou substanci, která tělo obývá jako podnájemník byt. Po smrti se vymaní z okovů fyzického těla