rovnost Archív

Dialog mezi libertariánem a socialistou, aneb proč odmítnout rovnost majetku i jakoukoli regulaci?

Tvrzení libetariána: jakýkoli rovnostářský model distribuce majetku, pokud chce zůstat stabilní, musí nutně omezit svobodu člověka, protože musí bránit transakcím, které by tento systém nutně vyvrátily, a on by popřel sám sebe. Jakákoli svobodná transakce prostředků od jednoho k jinému výměnou za službu totiž může vytvořit či posilovat nerovnost. Představme si například, že milion doposud si

Vítězství normality a průměrnosti: Aneb jak ztrácíme naši svobodu

Již na počátku 19. století varoval Alexis de Tocqueville poté, co absolvoval několikaletou cestu skrze rodící se Spojené státy americké, před možnými nebezpečími systému, který v novém světě pozoroval. Bál se, že se americká demokracie může změnit v tyranii většiny, ve vítězství průměrnosti, konformismu a ve ztrátu individuality a svobody.[1] Po několika staletích stojíme my, občané demokratických

Je rovnostářství ve společnosti tou správnou cestou?

Docela často slyším volání po rovnosti ve společnosti. Že všichni lidé by měli mít stejně, že všichni jsou si rovni a podobně. Ale je tomu skutečně tak? Asi to znáte. Levicové volání po rovnosti a spravedlnosti. Levice se ohání tím, že lidé jsou si rovni, tudíž by měli mít stejné ekonomické podmínky. Když je nemají,

Demokracie versus kapitalismus II.

Winston Churchill před několika dekádami pronesl, že liberální demokracie je značně nedokonalý systém, nikdo však ještě nedokázal vymyslet žádný lepší. Francis Fukuyama po rozpadu východního bloku hlásal konec dějin definovaných soubojem různých společenských ideologií, neboť jednoznačně zvítězil kapitalistický liberalismus. Naomi Klein vidí v globálním kapitalismu naopak riziko pro demokracii a tvrdí, že dané dva systémy jsou

Nadvláda mužů

Tento úvod by vás měl především navnadit ke čtení této poměrně rozsáhlejší práce a zároveň uchránit čas těm, které toto téma nezaujme. Pierre Délix Bourdieu byl francouzský sociolog a antropolog, který se věnoval především sociologii vzdělání a kultury. Vytvořil novou sociologickou teorii, jež se obvykle nazývá „teorie jednání“. Zavádí pojem her, pro každodenní interakci mezi

Lidé si nejsou rovni. Rovnost neexistuje. Díkybohu.

„A každý, kdo káže opak, je buď hlupákem, demagogickým populistou, osvíceným idealistou nebo naivním filozofem…“ Genetické předpoklady, biologické znaky, sociální prostředí, individuální aspirace, vlohy, inteligence, zkušenosti aj. To jsou všechno aspekty určující jakýsi lidský kapitál, který je naprosto individuální a originální. Na světě neexistuje jeden člověk, který by se rovnal druhému. Všichni jsme svým způsobem