Flipped Learning jako efektivní vzdělávací metoda

V dnešním světě se studenti potýkají se zcela specifickými parametry života, které se přenáší specifických potřeb vzdělávání. Díky internetu, který uspíšil globalizaci, se celá doba digitalizuje a zrychluje. K člověku se dostává velké množství informací a podnětů, které musí zpracovat a zakomponovat do svých vědomostí. Je zřejmé, že klíčovým principem této doby není biflování kvant informací, neboť poznání celého lidstva již dnes nikdo nedokáže uchovat v paměti, ani nemá čas na zisk daných poznatků. Naopak právě vyhledávání informací a rychlý zisk poučení, které z poznání plyne, přináší uspokojení – z toho důvodu je potřeba sdělovat informace srozumitelné a vše, co trvá příliš dlouho, přináší spíše nudu (Bergmann, & Sams, 2012).

Dnešní děti jsou znalé používání moderních technologií, provozují multi-tasking (Kovach, 2014), jsou zvyklé na internetové portály jako je youtube (kde lze nalézt praktické online vzdělání), digitalizované knihy a digitalizovanou komunikaci (sociální sítě, facebook, skype atd.). Internet poskytuje kombinaci vizuální, audiální a textové podoby informací, přičemž je možné se učit kdekoli a kdykoli (Kovach, 2014) a učení na internetu bychom označili za pokračování Komenského myšlenky orbis pictus. Abychom to shrnuli, moderní doba velmi relativizuje jakékoli pravdy a disponuje velkým množstvím informací.

Z toho důvodu jsme se rozhodli zkoumat metodu, která by ve své konstrukci zachytila specifika této doby a současně byla efektivnější ve vzdělávání, než status qou v podobě tradičního prezenčního studia. Jako taková nás oslovila metoda Flipped Learningu (FL), která současně spojuje výhody tradičního vzdělávání tváří v tvář (zisk zpětné vazby v reálném čase) a online vzdělávání (flexibilita a svoboda) (Kovach,2014).

Definice:

Definice Flipped Learningu: aktivity, které by studenti tradičně provozovali doma (domácí úkol), provozují v rámci FL ve škole (skupinový projekt, diskuze, praktické úkoly) a naopak, aktivity, které provozují za normálních okolností ve škole (přednáška), provozují v rámci FL doma (video) (Bergmann, & Sams, 2012). Jedná e o převrácení těchto aktivit. Současně se převrací přístup ke studentovi směrem k individualizaci. Student si rozhoduje, co se bude a kdy učit (Bergmann, & Sams, 2012).

Definice Flipped Learningu s sebou přináší jisté problémy. Je vcelku složité rozlišit FL od obdobných forem vzdělání (rozdíly nejsou příliš významné). Kromě toho nelze vytvořit obecnou definici. Každé převrácení předmětu vyžaduje samostatnou definici – každá třída je jiná, každý obor se vyučuje jinak a jiným učitelem, tudíž je problematické jednoznačné pochopení celého konceptu (LaFee, 2013).

Flipped Learning:

Flipped Learning je typ Blended Learingu (zčásti online, zčásti prezenční studium). Tradiční vzdělávání má jistá omezení. Nejen, že se učitel musí přizpůsobovat většině a menšiny to musí respektovat (např. nadaní žáci se mohou nudit, nebo žáci s individuálním studijním plánem nemusí stíhat).

Tradiční vyučování sestává z rozehřívací aktivity (5 minut), analýza domácího úkolu (20 minut), přednáška nových informací (30-45 minut), samostatná aktivita nebo laboratorní úkol (20-35 minut). Je zřejmé, že diskuze nebo týmový projekt není obvyklý, protože na něj jednoduše nevyjde čas, když je potřeba předat veškeré znalosti formou přednášky (Bergmann, & Sams, 2012).  V tradičním prezenčním studiu studentům často schází využití moderních technologií. Rovněž individuální přístup při větším počtu studentů prakticky není možný. K hodnocení studentů se využívají známky, které však nemusí vypovídat o tom, zda se student učí, nebo zda je inteligentní. Testy ve škole měří obvykle jen připravenost na testy ve škole (Bergmann, & Sams, 2012).

Naproti tomu Flipped Learning sestává z rozehřívací aktivity (5 minut), otázky a odpovědi na video z předchozího dne (10 minut), samostatná aktivita, nebo laboratorní cvičení (75 minut). Orientace na praktické problémy. Flipped Learning současně řeší problém s neefektivností přímé lekce, který je efektivní pro jednotlivce (což však při velikosti třídy vyžaduje velké množství učitelů) (Bergmann, & Sams, 2014). Flipped Learning je metoda, vytvořená k přizpůsobení pedagogiky dnešnímu světu a rychle se měnícím podmínkám. Nepřetváří celou pedagogiku. V rámci Flipped Learningu je možné nastavit prerekvizity. Pokud studenti nezvládnou první lekci, neotevře se jim přístup ke druhé lekci atd. Takový přístup vede opět k individualizaci. Každý student má vlastní rychlost učení a poznávání i přehrávání videa (Sams, & Bergmann, 2013).

Bergmann, jeden ze zakladatelů pojmu FL, definoval Flipped Learning na čtyřech pilířích:

  • flexibilní prostředí (svoboda ve výuce, náplň hodiny nelze standardizovat (studenti i učitel určují směr hodiny), čas, kdy se student na video podívá také nelze standardizovat (LaFee, 2013). To podporuje jak skupinovou práci, tak individuální studium, podle na rozvoj jakých kompetencí se student zaměří (Callison, 2015)).
  • Pracovní morálka ve třídě (studenti mají více zodpovědnosti za své vzdělání. Učitel by se měl zaměřit na potenciál každého člověka a znát jeho styl učení i zájmy, které studenty dále formují. Nic podobného v tradičním vzdělávání, zaměřeném na rovnostářský přístup, který potlačuje individualitu, nalezneme jen stěží. Angažovanost studentů do výuky pak vytvoří pozitivní studijní klima (Callison, 2015)).
  • Kvalitní obsah (na tvorbu videa má učitel dostatek času a měl by postupovat v souladu s jednoduchostí a srozumitelností vzhledem k potřebám dnešních studentů – zkvalitnit obsah i formu (LaFee, 2013).
  • Profesionalita učitelů (měl by znát důkladně svůj obor a být schopen reagovat na nepředvídatelné otázky studentů. Pokud učitel není přirozenou autoritou, formálně si ji nelze v rámci konceptu Flipped Learningu vydobýt. Učitel, který není schopen se adaptovat na potřeby 21. století, nemá podle našeho názoru co dělat ve vzdělávací instituci).

Pokud porovnáme Flipped Learning s e-learningem, aneb čistě online vzděláváním, kde jsou umístěny jak videa, tak úkoly na internetu, zjistíme, že hlavním rozdílem je přítomnost či nepřítomnost učitele, který může být pomocnou rukou a který dokáže vytvořit přirovnání šité na míru konkrétnímu studentovi, zatímco program na internetu funguje poněkud paušálně. Z toho důvodu je Flipped Learning teoreticky nejefektivnější metodou vzdělávání dětí 21. století. Studenti jsou vedeni, aby se nebáli dělat chyby, aby se z nich mohli posléze poučit, pomocí zpětné vazby učitele i ostatních žáků. Učení je řešení praktických problémů sebezkušenostní formou (Kovach,2014).

Role učitele:

Učitel se ve Flipped Learningu mění z přednášející na konzultanta nebo kouče, který je studentům v případě nesnází k ruce (Bergmann, & Sams, 2012; LaFee, 2013; Sang-Hong, Nam-Hun, & Kil-Hong, 2014). Nedbá se na osnovy, naopak na osobní tempo každého studenta. Učitel studenty nenutí k učení, ale dává jim příležitost něco se naučit a rozvíjí jejich nadání (Bergmann, & Sams, 2014).

Učitelé jsou po rodičích první vzory pro děti. Tento koncept učí děti nepřijímat formální autority, kterých je třeba se bát, ale přijímat všechny lidi jako své přátele, vážit si skutečné expertízy a mentoringu, pomoci, nikoliv krčit se před útlakem a mocí dospělých.

Problémem rychlého nástupu komunikačních a informačních technologií je, že děti v této oblasti kolikrát předbíhají své učitele a většina dnešních lektorů a učitelů si již na svůj způsob učení zvykli a nemají touhu ani sílu měnit role (Williams, 2015).

Flipped learning není jednoduché aplikovat. Učitel by měl najít způsob, jak jeho předmět konkrétně převrátit a operacionalizovat tento obrat (LaFee, 2013). Flipped learning biologie a výtvarné výchovy se budou od sebe vzájemně lišit. Snipes , & Slone (2015) apelují na učitele, že nejdůležitější je znát učební styly svých studentů. Pak je jednodušší je naučit cokoliv. Aby flipu učitel byl schopen, musí znát důkladně svůj obor a chápat cíle daného předmětu; pak získává velkou svobodu a nemusí se detailně připravovat na každou lekci (Kovach, 2014).

Zajímavým faktem, který považujeme za konceptuálně správný, je, že učitelé, kteří se chtějí naučit metodu Flipped learningu, jsou právě touto metodou vyučováni, aby plně porozuměli výhodám a nevýhodám a vnímali učení z pohledu studenta atd. (Scott, 2014). Dostáváme se ke koncepci meta-vzdělávání, tedy učení se jak se učit a jak dále učit ostatní jak se učit.

Historický vývoj:

Flipped learning se vyvinul z několika filosofických teorií (např. sociální konstruktivismus nebo konektivismus). Sociální konstruktivismus hlásá, že sociální realita vzniká v procesu sociální interakce (komunikace, imitace). Konektivismus souvisí s vzájemným propojením lidí na celém světě, díky sociálním sítím na internetu. Vědomosti vznikají z plurality názorů, mezi nimiž musí volit, co přijme do své kognitivní báze poznatků a co nikoli.

Teorii převrácení třídy a jejímu zavádění do pedagogické praxe se věnovalo několik autorů ((King, 1993), (Khan 2004), in (Findlay-Thompson, & Mombourquette, 2014)), než přímo pojem Flipped classroom a Flipped learning definovali a aplikovali na své vyučování dva učitelé Jon Bergman a Aaron Sams. Dnes již tito pánové nemají čas na samotnou výuku studentů, ale věnují se osvětě své metody.

Výhody Flipped Learningu:

Některé výhody jsme již popsali výše. Další zmíníme nyní. Studenti s největšími problémy získávají největší podporu od učitele (LaFee, 2013) a také rodiče jsou vzdělávání, jelikož videa si studenti pouští doma. Současně rodiče mají kontrolu nad tím, co se jejich děti ve škole učí a jakým názorům jsou exponováni (Bergmann, & Sams, 2012). Tento dohled v tradičním vzdělávání nemají.

Studenti se učí autonomii a přijetí zodpovědnosti za své budoucí vzdělání. Díky sebe-zkušenostní formě vzdělávání na konci studia studenti mohou mít velmi mnoho praktických řešení k dispozici do života, mnoho zkušeností a samostatnost, které dohromady mohou motivovat člověka k celoživotnímu učení (Callison, 2015).

Motivace v tradičním přístupu vzdělávání je spíše vnějšího charakteru (známky, založené na odměnách a trestech), zatímco podpora vnitřní motivace a práce na zvnitřnění vnější motivace je cílem Flipped learningu, aby studenti sami toužili naučit se nové poznatky (Snipes, & Slone, 2015).

Flipped Learning splňuje požadavky na efektivní učení definované Geist, et al. (2015). Takové učení by mělo být zaměřené na studenta, na to, co už student ví, a stavět nové poznání na jeho zkušenostech. Dále by mělo být zaměřené na poznání. Jedno video by nemělo obsahovat více témat, aby byl zachován koncept jednoduchosti a srozumitelnosti. Dále by mělo být zaměřené na přístup a na osobnostní růst učitele i studenta, což funguje na bázi oboustranného okamžitého feedbacku. Interakce probíhá také mezi studenty (Williams, 2015). A na závěr by se mělo zaměřit na komunitu. Pokud vyučují dějepis, mohou si učitelé pozvat člověka z koncentračního tábora, což zvýší autenticitu vyučování, předá studentům praktické poznání a zviditelní možnosti, které daný obor nabízí (Geist, et al., 2015).

Nevýhody:

Základní nevýhodou Flipped learningu je neinformovanost populace a předsudky rodičů vůči novým formám vzdělávání, v nichž oni sami nevyrostli. Mohou tyto školy vnímat jako méně akademické, než tradiční školy (Bergmann, & Sams, 2012).

Pokud studenti pochází z chudého rodinného prostředí, kde nemají přístup k technologiím a internetu, pravděpodobně nerozumí tolik informačním technologiím a výhody rychlosti moderního světa neumí využívat. Flipped Learning by tudíž pravděpodobně byl jen stěží použitelný pro studenty v Africké poušti.

Pokud učitelé nedokážou překonat své stereotypy o tom, jaká je jejich role a jak má vypadat vzdělávání, nemusí být motivováni pro práci navíc a pak mohou celou myšlenku flipu zatratit. Možnou nevýhodou Flipped learningu je tedy vlastně problém celého školství, že kvalita výuky začíná a končí u učitele.

Některé studie kritizují efektivitu Flipped learningu. Podle Wilcox Brooks (2014) nebyl zjištěn rozdíl ve výkonu studentů v klasickém a flipped modelu vzdělávání. Připouští však, že v hodnocení samotných studentů byl Flipped learning model vnímán jako smysluplnější a srozumitelnější.

Kritika se obrátila také na video jakožto jediný prostředek zisku informací, neboť ne všichni se nejlépe učí z videa. Lze však dát studentovi na výběr mezi médii, ať si vybere, které mu nejvíce vyhovuje (Sams, & Bergmann, 2013).

V neposlední řadě se také velká kritika týká přístupu studentů ke vzdělávání, kdy u studentů naučených na tradiční vzdělávání mohou vznikat u Flipped learningu pocity nejistoty a stresu (Wilcox Brooks, 2014), protože je obtížnější diskutovat a aktivně se podílet na svém vzdělávání, pokud si studenti zvykly jen umět dobře biflovat data (Snipes, & Slone, 2015).

Závěr:

Na závěr bychom rádi zmínili, že pro studenty kontakt s učitelem-koučem nemůže e-learning nahradit. Kontakt se studenty z pohledu učitele při Flipped learningu zase nemůže nahradit klasická výuka, kdy není čas na poznávání studentů a jejich oblastí zájmu, protože není čas pomalu ani na splnění osnov (Bergmann, & Sams, 2012).

Flipped learning není metoda, která by dokázala motivovat každého studenta, či změnit špatného učitele na dobrého. Je to nástroj, pomocí něhož lze kreativně a odhodlaně osobnostně růst ve školním prostředí s ohledem na individualitu a samostatnost jak žáka, tak učitele, který nepodléhá osnovám ministerstva (LaFee, 2013).

Limity této studie vidíme zejména v našem vlastním zaujetí pro Flipped learning vzdělávání.

Literatura
  • Bergmann, J., & Sams, A. (2012). Flip Your Classroom : Reach Every Student in Every Class Every Day. Eugene, Or: International Society for Technology in Education.
  • BERGMANN, J., & SAMS, A. (2014). FLIPPED LEARNING: Maximizing Face Time. T+D, 68(2), 28-31.
  • CALLISON, D. c. (2015). Classic Instructional Notions Applied to Flipped Learning for Inquiry. School Library Monthly, 31(6), 20-22.
  • Findlay-Thompson, S., & Mombourquette, P. (2014). EVALUATION OF A FLIPPED CLASSROOM IN AN UNDERGRADUATE BUSINESS COURSE. Business Education & Accreditation, 6(1), 63-71.
  • Geist, M. J., Larimore, D., Rawiszer, H., & Al Sager, A. W. (2015). Flipped Versus Traditional Instruction and Achievement in a Baccalaureate Nursing Pharmacology Course. Nursing Education Perspectives, 36(2), 114-115. doi:10.5480/13-1292
  • Kovach, J. V. (2014). Leadership in the “Classroom”. Journal For Quality & Participation, 37(1), 39-40.
  • LaFee, S. (2013). Flipped Learning. Education Digest, 79(3), 13-18.
  • Sams, A., & Bergmann, J. (2013). Flip Your Students’ Learning. Educational Leadership, 70(6), 16-20.
  • Sang-Hong, K., Nam-Hun, P., & Kil-Hong, J. (2014). Effects of Flipped Classroom based on Smart Learning on Self-directed and Collaborative Learning. International Journal Of Control & Automation, 7(12), 69-80. doi:10.14257/ijca.2014.7.12.07
  • Scott, P. G. (2014). Flipping the Flip. Educational Leadership, 71(8), 73-75.
  • SNIPES, P. p., & SLONE, M. m. (2015). Successful Flipped Instruction. School Library Monthly, 31(6), 17-19.
  • Wilcox Brooks, A. (2014). INFORMATION LITERACY AND THE FLIPPED CLASSROOM. Communications In Information Literacy, 8(2), 225-235.
  • Williams, L. (2015). Flipped Classrooms 2.0. University Business, 18(5), 47-48.

Komentář

  1. Od Jakub

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.