volby Archív

Jsme připraveni na přímou demokracii?

Přímá demokracie, přímá volba, odvolatelnost politiků, referendum – oblíbená témata mnohých politiků. Jsme však na něco takového připraveni? Jsme tak uvědomělí? Tak vzděláni? A máme opravdu všeobecný přehled? Přímá volba a všeobecná odvolatelnost politiků. Volba, při níž si národ všelidovým hlasováním vybere své zástupce. A pokud se mu jejich kroky pak nelíbí, můžou být kdykoli

Demokracie a její kritici

Tato práce pojednává o díle Demokracie a její kritici z pera Roberta Dahla. Důvodem výběru je, že demokracie a její studium mohou být právem považovány za středobod politické vědy. Velká část analýz a teorií ve společenskovědní oblasti se odvíjí od předpokladů racionálně myslícího autonomního člověka žijícího ve společnosti, tedy od stejných předpokladů, od nichž se odvíjí

O svobodě, demokracii a volebním právu

V tomto článku se budu zaměřovat na demokracii a lidské svobody a práva. První si rozeberme demokracii. Nejčastější a nejužívanější definice pro demokracii je vláda lidu. Tato definice je ovšem jenom velmi povrchní. Přestože se jedná o prosté spojení dvou slov, jejich výklad jednoznačný není. Nyní se ohlédněme do historie, konkrétně do listopadu roku 1989, kdy

K čemu demokracii když máme média?

K úvaze na toto téma mě přivedlo pár myšlenek a zjištění z poslední doby. Převážně to bylo zjištění, jak velké procento voličů se rozhoduje, komu dají svůj hlas, až v posledních dnech před volbami. Následně to byl fakt, že se stává čím dál častější praxí, že úspěchu dosahují sotva vzniklé strany, v mnoha případech spíše hnutí, která jsou

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část IV.

Vlastní volební systém Vycházeje z předchozích kapitol této práce, popíšu nyní samotný systém, jakým by se na základě výše uvedeného aktivního i pasivního volebního práva mohlo dosazovat kandidáty do funkcí. Dále uvádím základní charakteristické znaky mnou navrhovaného systému, z nichž o každém by se dalo pojednávat dosti rozsáhle. V této práci však již na tuto hlubší analýzu nezbylo

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část III.

Pasivní volební právo a role politických stran Význam politických stran V předchozí části textu jsem věnoval určitou pasáž kritice politických stran. Nyní je naopak budu obhajovat, protože nic není z principu pouze špatné nebo pouze dobré, a proto lze i u politických stran najít podstatná pozitiva. Politické strany například dokážou koncentrovat a sjednocovat vůli jednotlivých občanů tak,

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část II.

Kritéria aktivního volebního práva Část teoretická Chci-li vycházet z obojaké rovnosti, tedy rovnosti demokratické a zároveň rovnosti oligarchické, je potřeba nejprve stanovit základní kritéria těchto dvou rovností. Již na tomto místě mohu předpokládat, že chci-li využívat dvou odlišných typů rovnosti, budou stanovená kritéria dvě. Co se týče demokratického kritéria, zde neočekávám žádný problém. Neboť demokratickým kritériem

Demokracie nebo Ochlokracie? Aneb úprava volebního práva – Část I.

Úvod a uvedení do problematiky Již delší dobu se mi v hlavě rodí určitá kritika demokratického systému. Zároveň však neustále tvrdím, demokracie při srovnání s jakýmkoliv jiným myslitelným společensko-politickým systémem obstojí, a tedy že stále platí Churchillův slavný výrok: „Liberální demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký znám. Až na to, že neexistuje žádný lepší.“ Tato