Feminismus

Pojem feminismus bývá v dnešní obě velmi často nesprávně chápán a interpretován. Většina lidí si pod ním představí ženu jednadvacátého století s přehnaně, často až vyhroceně radikálními názory na muže toužící získat nad opačným pohlavím převahu. Kořeny a myšlenky hnutí za ženská práva ale sahají daleko hlouběji.

Jeho primárním cílem bylo přece získání základních lidských práv a práva volebního; odproštění se od útisku mužů a získání jim rovného postavení. Nikoli nastolit v Evropě mnohomužství a matriarchát. Sama bych se nejspíše k hnutí aktivně připojila, kdybych se narodila do nekompromisně patriarchálního světa. Tehdejší ženy žily nenaplňující, stereotypní a jistě k smrti nudné životy, ze kterých pro ně nebylo úniku. Pro absenci práva na vzdělání neměly šanci jakkoli působit mimo domácnost a dosáhnout uplatnění. A tak zatímco mužům se po celá staletí denně nabízel nespočet možností, jak dosáhnout životního úspěchu, žena mu bez protestu rodila děti a starala se o domácnost, aniž by si uvědomila, že by vedle rodinného života mohla mít i kariéru. Dělala to, protože jí nikdo nekladl otázku, zda to dělat chce. A tak si ji jednou zkrátka položila sama. Je tohle život, který chci žít? Bez práva na vlastní názor a seberozvoj? Chci žít tak, aby po mé smrti moje jméno upadlo v zapomnění? A odpověď byla jasná: ne. Nechci už dál dřepět ve stínu muže. Chci si o svém životě rozhodovat sama, postavit se na vlastní nohy a vyšlapat si cestu světem.

Feminismus byl tedy pro společnost bezesporu přínosem, jen je třeba chápat jeho pravou podstatu a historický kontext. A podle mého názoru bychom ho měli ve zdravé míře pěstovat i nyní. Dnes a denně můžeme mužům dokazovat, že schopnostmi a inteligencí se jim s přehledem rovnáme. Že nezávisí na pohlaví, ale na výchově, osobním rozvoji a cílevědomosti jedince. A prospět tak můžeme nejen nám samým, ale třeba si to časem uvědomí i východní kultury a rozšíří tak své velmi omezené obzory.

A ač já sama odmítám být jakýmkoli způsobem škatulkována, myslím si, že mnoho myšlenek a hodnot s feministkami sdílím. Nikoli však s těmi, které se feministkami jen hrdě prohlásí a prosazují nedemokratické uspořádání společnosti ve prospěch žen. Tuhle radikální myšlenku svrchovanosti zásadně odmítám. Na mysli mám ty, které se přes všechny životní těžkosti staly úspěšnými osobnostmi a jejichž jména dodnes v různých kontextech slýcháme. Všechny tyto ženy jsou důkazem toho, že přes veškeré předsudky jsme schopny tvořit velká díla a zanechat v životech našich potomků odkaz stejně jako muži.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.