smysl života Archív

Život

Život. Co je to?  A jak jej vlastně vnímáme? Je to snad jakýsi čas, který je nám vymezen na tomto světě počínaje narozením a konče smrtí, přičemž s našim odchodem vše zažité a poznané zaniká? Je to jen ten časový úsek, který prožíváme, cítíme, vnímáme a zažíváme? Neskutečný kratičký dar, jen vyprchá s našim posledním

Ľudské chápanie

Dievča: „Môžem sa Ťa niečo spýtať?“ Chlapec: „Jasné.“ Dievča: „Prečo si myslíš, že všetko sa dá vysvetliť vedecky? A čo Boh? Ako vysvetlíš Jeho?“ Chlapec: „Pretože vo vede je logika. A čo Boh? Ten nejestvuje.“ Tento rozhovor som si vypočul dnes vo vlaku, keď som cestoval domov. Rozprávali sa dvaja teenageri, ktorí sedeli oproti mne.

Čo je život?

Všetko, čo sa kedy stane, je možno určené. Ja ale viem, že vždy sú len dve možnosti, áno alebo nie. Nič viac, nič menej. Pri tejto filozofii je dôležité vedieť, že všetko závisí od chvíľkového rozhodnutia. Vlastne nejestvuje ani možno. Vždy len áno alebo nie. Keď sa Vás niekto opýta, či si dáte čaj, odpoviete

Jako smítko unášené větrem

Nemá-li život lidí myslících být řetězem jednotlivých epizod – a takového života člověk jen poněkud myslivější a opravdovější prostě nesnese – musí být všecka práce myšlenková i praktická založena na jistém a pevném základě …. Život. Jaký je jeho smysl? Proč jsme tady? Pro co vlastně žijeme? A žijeme vůbec pro něco? Nebo jsme pouze

Vajíčko (The Egg)

Byl jsi na cestě domů, když jsi zahynul. Byla to bouračka. Nic zvláštního, nicméně smrtelná. Zůstala po tobě manželka a dvě děti. Ta smrt byla bezbolestná. Záchranáři dělali co mohli, aby tě zachránili, ale marně. Tvoje tělo bylo úplně rozmlácené, takže můžeš být rád, věř mi. A tehdy ses setkal se mnou. „No… a co

Časť života a prepojenie

Narodenie a smrť. Dve strany jednej mince, v rôznych prípadoch rozlične hrubej. Začína sa život narodením a končí smrťou jedinca? Nemyslím si to. Začala a skončila totiž len malá časť života. Život samotný začal pred miliónmi rokov a stále pokračuje. Berie tento pohľad človeku zmysel? Berie to človeku výnimočnosť? Myslím si, že sa človek z nejakého dôvodu potrebuje cítiť významný. Aj

Od dětí, přes peníze, až k (ne)smyslu života

Začalo to článkem o opravdu mladých rodičích. Nebo spíše maminkách, které tatínky poznaly jen na oněch pár inkriminovaných minut. Mocpřemýšlející grafička: Radost pohledět, některé holky vypadají, že jim je tak 10 roků… Milý zvukař: A všecky vypadají dost zničeně. Mocpřemýšlející grafička: To jo, ani jedna z toho očividně nemá absolutně žádnou radost. Ale to je fakt mazec.

Být sám sebou

Světe! Div se. Já přišla na tento svět, jako každý jiný. A přesto. Přesto si myslím, že tu nejsem náhodou. Jen tak, pro nic, za nic. Už pár let pozoruji vše, co se kolem mě děje. Své okolí, lidi, které dobře znám i svůj vlastní život. Tolik se toho v něm za poslední léta změnilo. A

Po stopách (ne)smyslu života

Proč jsem tady? Proč žiji? Kam směřuji? Co je smyslem života a vesmíru? A existuje vůbec smysl života? Otázky, které jsou staré snad jak lidstvo samo, nebyly dosud nikým uspokojivě zodpovězeny. Někteří hledáním odpovědí promarnili život. Jiní nabyli dojmu, že smysl života neexistuje a další zase, že nalezli odpověď na otázku vesmíru, života a vůbec.

Audi partem alteram

Tento list je písaný nepastierskou formou. Morálne hodnoty mi nedovolia nazývať sa (alebo list) pastierom či takýmto prívlastkom. Slovenskí biskupi si tento prívlastok vo svojich listoch dovolia a výsledkom je aj špecifický obsah, ktorý adresujú svojim čitateľom. Táto forma evokuje, že sú informácie od autority, ktorú treba počúvať a podriadiť sa jej. Evokuje, že jej čitatelia sú neschopní